Rčení a myšlenky si předáváme z generace na generaci, a přestože některé z nich jsou pravdivé, jiné nejsou vůbec. Pojďme se společně podívat na alespoň 5 falešných mýtů o kojenecké výživě, které často stále opakujeme.
Falešné mýty
Hledání slova ve slovníku mýtus Našel jsem tuto definici:
Ukázkový idealizovaný fakt…
Ve skutečnosti, když se nad tím na chvíli zamyslíte, mýty, populární myšlenky nebo přísloví předávané z generace na generaci nejsou nic jiného než toto: fakta transformována do myšlenek, které jsou vydávány za příklad všem. Ale pojďme se na chvíli zamyslet, co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhého. Pojem, který se skutečně naplnil u jedné osoby, tedy nemůže být nesporným pravidlem platným pro všechny. V jiných případech existují zcela vymyšlené koncepty a nápady, nebo konceptualizované lidmi před mnoha lety, ne-li staletími, které si neseme s sebou, aniž bychom měli nějaký základ.
Jednou se například říkalo, že těhotné ženy neumějí plavat v moři a po mnoho let to nedělaly kvůli strachu z ničeho, který byl hluboce zakořeněný. Ale dnes dobře víme, že neexistuje žádný vědecký základ, který by tuto myšlenku mohl podpořit. Tak si to řekněme trochu neznalost v určitých věcech způsobil, že se tyto zrodily falešné mýty. Pokud mluvíme o kojenecká výživa pak přesvědčení, která si s sebou neseme, je mnoho a bohužel dnes jsme jimi stále ovlivněni. Podívejme se alespoň na 5 falešných mýtů, které nás po staletí ovlivňovaly, ale dnes je můžeme jistě vyvrátit.
5 falešných mýtů o kojenecké výživě k vyvrácení
Začněme okamžitě s falešnými přesvědčeními a analyzujme u každého z nich, proč můžeme říci, že je falešné.
Obezita přechází s růstem. Věta, kterou dnes více než kdy jindy slýcháme, když mají naše děti nadváhu nebo dokonce obezitu, zní: „nechte je jíst, to je stejně všechno růst“. Podle tohoto oblíbeného konceptu se dítě, které mělo v dětství nadváhu, jakmile v pubertě dostane vývoj, nabírání centimetrů do výšky se vyčerpá a přebytečná kila se proto rozloží. Není nic nesprávnějšího a nesprávnějšího! Druhý Státní zdravotní ústav u obézního dítěte je mnohem pravděpodobnější, že bude obézním dospělým. Pokud má dítě nadváhu nebo obezitu, základním problémem je špatná výživa a malá fyzická aktivita. Je proto nezbytné okamžitě změnit směr a pomoci dítěti pochopit, jak správně jíst, aby jako dospělý neměl v tomto ohledu žádné problémy. V tomto ohledu nám vždy pomůže pediatr a kompetentní lidé.
Cukry způsobují hyperaktivitu dětí.
Vyjděme z předpokladu, že tato fáma je poměrně nedávná a je založena na některých studiích provedených asi před čtyřiceti lety účinky rafinovaných cukrů. Dodnes však neexistuje žádný skutečný důkaz, že toto tvrzení je pravdivé. Přestože nadbytek cukru může dětem dodat větší energii, neznamená to, že by byly hyperaktivní. Hyperaktivita nebo porucha pozornosti má další příčiny, které mohou být genetické nebo environmentální. Ty ale nejsou způsobeny cukry.
Jakmile dítěti zoubky, může sníst vše bez rizika udušení.
Tomuto přesvědčení musíme věnovat velkou pozornost, to, že děti mají zuby, ještě neznamená, že umí jídlo dobře rozžvýkat. Údaje jsou alarmující, Každý rok zemře kolem 50 dětí na obstrukci způsobenou jídlem. Pro lepší pochopení pojmu mluvíme o jednom dítěti týdně. Nikdy si nemyslíme, že naše děti dokážou pečlivě žvýkat jen proto, že mají zuby, naopak se pečlivě informujte. Je jich mnoho kurzy zdarma že rodiče se mohou zúčastnit, kde jsou poučeni o tom, které potraviny jsou zvláště nebezpečné a jak zasáhnout v případě překážky.
Děti jedí pořád to samé, nové věci nemají rády. To je víc než pravda o dětech, je to pravda o rodičích. To znamená, že ze strachu, že děti odmítnou jídlo, mají rodiče tendenci nabízet to, co děti už znají a určitě budou jíst. Často jsem slyšel, jak se některé děti ptají rodičů: „Mami, můžu to jíst?“ a rodiče odpoví „NE“. Ale správná odpověď by byla „Zkus to, mohlo by se ti to líbit“. Naopak, častým variováním můžeme u našich dětí najít nové chutě a pomoci jim zjemnit patro.
Děti by měly pít pouze vodu. Toto tvrzení vyplývá ze skutečnosti, že nápoje, které mají děti často rády, jsou bohaté na cukry a barviva. Voda by samozřejmě měla být všudypřítomným nápojem pro udržení správné hydratace. Sycené a slazené nápoje by měly být omezeny, protože by mohly způsobit zdravotní problémy. Proč ale našim dětem nenabídnout domácí ovocné šťávy nebo smoothies? Jsou bohaté na vitamíny a lze je nabízet i po roce věku.
Závěr
Závěrem lze říci, že zkušenost našich prarodičů někdy vede k pravdivým výrokům nebo frázím. Ale jindy to, co nám říká zkušenost, není vždy pravda. Je tu mnoho falešné mýty kolem jídla a jinak, takže by to bylo vždy lepší udělat nějaký výzkum abychom se ujistili, že je to pravda spíše než klišé předávané po staletí.
