Letnímu období se ne bezdůvodně říká „okurková sezóna“ – je to doba sklizně této zeleniny. Pěstování okurek není příliš složité a i nezkušený amatér získá bohatou úrodu okurek, pokud bude dodržovat základní pravidla pro pěstování okurek. Zároveň byste se při pěstování okurek na svém pozemku měli vyvarovat nejčastějších chyb, které jsou popsány níže. Pokud se budete držet našich tipů, vaše záhony s okurkami jistě potěší oči.
1. Výsev okurek na velmi slunná místa. Jaké je dobré místo pro setí okurek?
nesnášejí plné sluneční světlo, na intenzivně slunečných místech může způsobit spálení listů v důsledku zálivky. Na plném slunci budou rostliny potřebovat mnohem více vláhy, což bude vyžadovat zalévání plodiny mnohem častěji. To znamená nejen větší spotřebu vody pro plodiny, ale také zvýšenou pracnost pěstování. Navíc ve vysoce slunečných polohách se doba květu výrazně zkracuje, což se projevuje sníženým výnosem. Okurky by se také neměly vysévat na zastíněná místa, protože v takových podmínkách bude vzcházení omezeno a rostliny, které klíčí, nebudou správně růst. Zastíněné místo navíc ještě více zdrží sklizeň.
Optimální poloha pro okurky je lehký polostín, kde rostliny nejsou vystaveny příliš intenzivnímu slunečnímu záření. V případě slunných pozemků je dobrým řešením vysít po obvodu záhonu s okurkami řádek kukuřice, který okurky ochrání před přímým slunečním zářením.
2. Výsev okurek příliš pozdě. Kdy je správný čas zasít okurky?
Pozdní výsev okurek je častou chybou, která výrazně ovlivňuje tempo vývoje rostlin. Pozdní výsev zpomaluje rychlost růstu zeleniny.
Okurky klíčí, když je průměrná teplota vzduchu 15-16ºC. Tato zelenina je velmi citlivá na mráz, proto je třeba výsev provádět v období, kdy mrazy nehrozí. Výsev okurek přímo do země se nejlépe provádí od druhé poloviny května do první poloviny června. Teploty v tomto období umožňují zelenině klíčit a vyvíjet se a riziko mrazu je velmi nízké.
Pro minimalizaci rizika škod způsobených případnými mrazy lze výsev okurek do země opakovat v týdenních až dvoutýdenních intervalech. Pokud v období setí nastanou mrazy, okurky vyseté nejpozději přežijí.
Při přípravě sazenic okurek se semena vysévají do samostatných květináčů v druhé polovině dubna. Je třeba mít na paměti, že růst okurek se zastaví, když teplota klesne pod 13ºC, takže sazenice by měly mít optimální teplotu.
3. Příliš zalévat okurky. Jak nepřelévat a správně hnojit okurky?
– plíseň šedá,
– hniloba.
Nadbytečná voda navíc způsobuje hnilobu kořenů, což rostlině brání vstřebávat živiny z půdy, což následně negativně ovlivňuje její růst.
Aby okurky měly dostatečné množství vody, měly by být rostliny ve fázi růstu a sklizně hojně zalévány a ve fázi květu by mělo být zavlažování šetrné. V lehkých a propustných půdách je nejlepší plodící okurky zalévat jednou denně, ráno nebo večer. Zalévání během dne může způsobit spálení listů rostlin.
Pokud během plodování listy okurky zežloutnou a spadnou, znamená to nedostatek dusíku v půdě. V takovém případě je třeba použít dusíkaté hnojivo.
Okurky navíc výborně rostou na místech, která byla na podzim hnojena hnojem, který je bohatým zdrojem dusíku, ale i makro a mikroprvků, jejichž nedostatek se projevuje deformacemi okurek.
4. Příliš husté setí okurek. Kolik prostoru potřebují okurky, aby dobře rostly?
Další chybou, které se začínající pěstitelé při pěstování okurek často dopouštějí, je příliš hustý výsev zeleniny. Velké množství sazenic neznamená velké množství úrody, právě naopak. Rostliny zaseté příliš hustě klíčí pomaleji, jsou slabší, nemohou se plně vyvinout, protože jim chybí prostor, a navzájem soutěží o vodu, zdroje, světlo a dokonce i vzduch. V podmínkách nadměrné hustoty se květy vyvíjejí velmi špatně a plody jsou malé a suché.
Příliš hustý výsev také zvyšuje riziko onemocnění, protože mezi stonky není dostatečné větrání. Optimální vzdálenost mezi sazenicemi je 15-20 cm a mezi řadami 80-120 cm. Tato vzdálenost umožňuje volný přístup ke zdrojům a snižuje riziko rozvoje onemocnění.
Pokud se do jamek umístí 2–3 semena, nejslabší sazenice by měly být po vzejití odstraněny, aby nedošlo k přemnožení. Při pěstování okurek v květináčích by měla v jednom květináči růst pouze jedna rostlina.
5. Ponechání přerostlých okurek na keřích. Jak důležitá je pravidelná sklizeň okurek?
Ponechání okurek na révě s úmyslem zvětšit velikost plodů a zlepšit jejich chuť povede pouze k jejich přerůstání. Ponechání přerostlých okurek je jednou z nejčastějších chyb při pěstování okurek. Tato akce zabrání tvorbě nových ovocných pupenů, což výrazně sníží výnos. Ovoce, které zůstane na vinici příliš dlouho, může získat baňatý tvar. Přerostlé okurky mají horší chuť – plody jsou měkké, dužina vodnatá, semena tvrdá. Takové okurky nejsou vhodné k nakládání nebo nakládání jako celek. Proto je tak důležitá pravidelná sklizeň. Okurky je třeba sklízet, jakmile dosáhnou požadované velikosti, sklizeň je nejlepší provádět každé dva dny, v případě plodných odrůd i každý den. Pravidelná sklizeň okurek povzbuzuje rostliny ke kvetení a tvorbě nových plodů. Okurky by se měly sklízet, když jsou pevné a tmavě zelené barvy. Pokud necháte ovoce na keřích příliš dlouho, jsou nechutné. Přerostlé okurky by měly být odstraněny, protože brzdí vývoj jiných okurek a hnilobou mohou způsobit rozvoj houbové choroby keřů.
