To, co v zahradě hledáme, je bezpečné útočiště. Prostor, kde můžeme být sami sebou, nikým a ničím nerušeni. Je tedy pochopitelné, že jedním z nejčastějších požadavků je, aby nám poskytla soukromí. Nejlepší hned zítra.
Zahrada však vyžaduje čas a trpělivost. Ve snaze co nejrychleji se oddělit od souseda volíme nešťastné betonové prefabrikáty, které rostou jako houby po dešti zejména u novostaveb.
Pokud se soukromím až tak moc nespěcháte, vhodnou alternativou jsou rychle rostoucí dřeviny. Většina z nich je nenáročná a soběstačná. Jejich krása tkví v pravidelném řezu a občasném přihnojení.
Nabízíme deset rostlin, které budou růst doslova jako bláznivé. Vysazovat je můžete na podzim až do prvních mrazů.
1 Vavřínovec
Stálezelený vavřínovec (Prunus laurocerasus) není dnes již žádným nováčkem v našich zahradách. Tento keř se s oblibou používá pro rychle rostoucí živé ploty. A oprávněně.
Pěstování vavřínovce není náročné, jen je třeba si dát pozor na zamokření a obsah vápníku v půdě – ve vápenatých půdách se mu nedaří. Na jaře se objevují štíhlá bílá květenství a v zimě zase červené bobule. Zdroj: iStock
Mezi zelenými sprintery mu v růstu patří prvenství – za rok při optimálních podmínkách dokáže narůst io 50 až 60 cm. Má tendenci bujet nejen do výšky, ale také do šířky. Díky řezu jej však lze snadno usměrňovat v růstu.
Při řezu se nedoporučuje klasický křovinořez – odseknuté listy totiž nepůsobí příliš esteticky. Stačí jej stříhat jen jednou ročně, případně občas upravit dle potřeby. Je mrazuvzdorný a poradí si is různými typy půdy kromě vápenaté – v té neprospívá.
2 Červínka
Při rašení mají mladé lístky načervenalý odstín, později zezelenají. Kromě soukromí se tak červínka (Photinia fraseri) postará io barevnou proměnu v zahradě. Je to nenáročná dřevina, která vyžaduje minimální řez – občasné zastřižení podpoří hustý obrost.
Listy červenka jsou při rašení červené, později zezelenají. Díky tomu je keř celoročně barevně poutavý. Zdroj: Shutterstock
Daří se jí na slunných místech nebo v polostínu v dobře propustné a výživné půdě. Při výsadbě je dobré do ní zapracovat rašelinu, popřípadě kompost. Rostlina je mrazuvzdorná – zvládá pokles teploty až do -20 °C.
Červínka je keř z čeledi růžovitých. A stejně jako růže nesnáší zalévání na list – hrozí jí dokonce houbové onemocnění listů. Následkem může být jejich opadání. Stejný jev provází keř i při přemokření.
Nejznámější a také nejrozšířenější je u nás odrůda „Red Robin“. Neopadává, má hustý a nepropustný růst. Dosahuje výšky i 3 – 4m. Třeba říci, že mladé rostliny sice rostou rychle, ale při dosažení výšky přibližně 1,5 m růst zpomalí. Řez jej však opětovně nastartuje. Při stříhání se neobávejte radikálního zásahu – jednoleté výhony klidně seřízněte io polovinu.
3 Ptačí zob
Kdo by ho neznal? Tento oblíbený keř se často používá zejména do střižených živých plotů, jelikož je snadno tvarovatelný. Ptačí zob obyčejný (Ligustrum vulgare) má dlouhé podlouhlé zelené listy, které se na podzim vybarvují do žlutých odstínů.
Ptačí zob vyžaduje řez dvakrát do roka – v dubnu a srpnu. Zdroj: iStock
Na větvích zůstávají až do příchodu prvních mrazů; pokud je zima mírná, vydrží až do jara. Jeho roční přírůstek představuje do 50 cm. Opravdu hustý plot při pravidelném řezu v dubnu a srpnu dosáhnete zpravidla během pěti let.
4 Bršlen
Víte, že jich na celém světě existuje více než 150 druhů? U nás jsou oblíbené zejména brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a brslen japonský (Euonymus japonicus). Patří mezi stálezelené keře, které vás ochrání stejně dobře před cizími pohledy, jako i před větrem, a to díky husté spleti drobných lístků.
Podobně jako červenka, i brslen ocení slunečné nebo polostinné místo, mírnou zálivku a humózní půdu. Poroste i ve stínu, ale ukrátíte se o podzimní zbarvení listů. Pokud brslen Fortuneů vysadíte k plotu z pletiva či k jiné konstrukci, vyšplhá se do výšky, časem ji obroste a doslova vytvoří zelenou zeď.
Na celém světě existuje více než 150 druhů brslenů. Zdroj: Shutterstock
5 Habr obecný
Pokud nechcete plot z tují, vavřínovce či ptačího zobu, habr (Carpinus betulus) je ideální adept. Rychle roste, přírůstky představují až 30 cm ročně, a lehce se tvaruje. Opadává až na jaře, takže vám zajistí soukromí většinu roku.
Co se týče stříhání, je habr ve výhodě v porovnání s vavřínovcem, který vyžaduje ruční stříhání nůžkami, aby se minimalizovaly nevzhledně odseknuté kožovité listy. Díky jeho výborné regenerační schopnosti jej lze libovolně tvarovat křovinořezem.
Habr obecný netrpí nemocemi. Zdroj: Shutterstock
To, že jej najdeme iv historických zahradách, není náhoda – zahradníci už v minulosti objevili jeho přednosti. V jeho prospěch mluví i fakt, že je nenáročný na zálivku, a to se dnes počítá.
Habr pučí několikrát do roka, takže až do podzimu je o nové listy postaráno. Roste stejně dobře na slunci, jako i ve stínu. Sazenice doporučujeme kupovat vysoké minimálně 1m. Na 1 m2 lze vysadit tři rostliny. Pokud však zvolíte trojúhelníkový spon, doporučená vzdálenost mezi sazenicemi je 30 cm.
6 Buk lesní
I když buk lesní (Fagus sylvatica ,Atropurpurea‘) patří mezi opadavé dřeviny, dokáže zajistit soukromí i během zimy. Změť větví je tak hustá, že část listů na nich zůstane iv tomto období, takže vaše soukromí nebude o nic zkráceno.
Buk lesní ‚Atropurpurea‘ zaujme barvou listů. Zdroj: Shutterstock
Živý plot z buku lesního je ideální tam, kde je potřeba oddělit se nejen vizuálně od okolí, ale také od hluku. Skvěle zachycuje prach a smog, a tedy funguje jako přirozený filtr ovzduší.
Nespornou výhodou této dlouhověké dřeviny je její rychlý růst – za rok dokáže vyrůst io 0,5m. Buk ,Atropurpurea‘ je na rozdíl od živých plotů z neopadavých jehličnanů zajímavý i svým hnědočerveným zbarvením listů. Plot z něj lze tvarovat do výšky 3m.
Přečtěte si také
Jelikož je odolný proti nízkým i vysokým teplotám, lze jej vysazovat i ve vyšších polohách. Dobře zvládá i letní úpaly. Uplatní se jak na slunci, tak ve stínu. Rozhodnete-li se pro živý plot z buku lesního, doporučuje se vysazovat čtyři sazenice na 1m.
7 Kypr
Pokud je dřevina, na kterou sedne přirovnání, že roste jako z vody, tak je to cypřišovec (Cupressocyparis leylandii). Podle některých zdrojů jde dokonce o nejrychleji rostoucí jehličnatý strom, který je vhodný pro živý plot.
Kyprovec roste třikrát rychleji než zeptá. Zdroj: Shutterstock
Tradiční tuje, které se také využívají k výsadbě do živého plotu, se mu v rychlosti růstu nemohou rovnat – pokud má cypřišovec vhodné podmínky, dokáže za rok povyrůst o 80 až 100 cm.
Přestože jde o mohutnou dřevinu, trvá jí několik let, než svůj habitus zahustí. Zapojený porost vytvoří zpravidla po třech až čtyřech letech. Do té doby je třeba počítat se vzdušnějším živým plotem.
Aby vám nepřerostl přes hlavu do nežádoucí výšky – může dosahovat až 12 či 15 m -, vyžaduje . Tak jej lze udržet v požadovaných mezích. V zahradnictvích běžně dostat zapěstované sazenice v různých výškách, přičemž platí, že čím jsou vyšší, tím více si připlatíte.
Přečtěte si také
U cypřišů rychlost růstu nahrává i koupi menších rostlin – postačí vám sazenice s výškou do 1m. Ty navíc mají lepší schopnost adaptovat se v prostředí, ve kterém jsou vysázeny. Pokud neplánujete mít plot vyšší než 2 m, ideální je vysazovat tři rostliny na běžný metr.
8 Hlohyně šarlatová
Hlohyně ‚Red Column‘ koncem jara a začátkem léta kvete bíle a později tvoří červené malvice. Vytváří neproniknutelnou bariéru i díky svým trnům. Zdroj: Shutterstock
Jsou vám sympatické živé ploty rostoucí volně? Ideální adept je neopadavá stálezelená hlohyně šarlatová (Paracantha coccinea). Typické jsou pro ni trny, díky kterým vytváří skutečně neproniknutelnou ochrannou bariéru. Pro svou pichlavost však není vhodná do zahrad, kde jsou malé děti.
V květnu až červnu kvete nádhernými bílými květenstvími. Potom keř zdobí malvice – žluté, červené, oranžové. Nejsou určeny ke konzumaci. Zatímco většině keřů prospívá stříhání, hlohyně na něj reaguje slabším kvetením a plozením. Postačí každoroční jarní řez, při kterém se odstraňují svazky plodů z předchozí sezóny.
Galerie
Text: Martina Deríková
Foto: iStock, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Pěkné bydlení 11/2023
