Od severské pohody, umírněnosti a minimalismu, které vládly v předchozích letech, se posouváme k vlastními silami udržitelnému designu, který nabízí především klid, odpočinek a vytržení z rušné reality. O současných zahradních trendech nám vyprávěl uznávaný zahradní architekt Ferdinand Leffler.
Ekonomická nejistota nás nutí k přepracovávání detailů, které nebudou náročné na pořízení ani následnou údržbu. Už víme, že nejde jen o to zrealizovat zahradu z místních kamenů a rostlin, které rostou v okolí.
„Při navrhování trvalkových výsadeb v parcích už není jedinou prioritou, aby byly rozkvetlé po celou sezónu. Musíme především myslet na to, kolik zahradníků a energie bude potřeba k jejich údržbě. Není efektivní, když sem každý měsíc musí chodit tři zahradníci ao záhony se intenzivně starat,“ vysvětluje Ferdinand Leffler, zahradní architekt a zakladatel ateliéru Flera.
Prioritou městské zeleně i soukromé zahrady jsou tak výsadby, které vytvoří živou zelenou hmotu, zlepší mikroklima, přinesou harmonizující pocit a které spotřebují minimum vody i lidské práce.
Zajímavou a navíc i chutnou kompozici lze vytvořit také pomocí květináčů s bylinkami umístěnými v trvalkových záhonech. Šikovné řešení tam, kde je třeba vyplnit prázdná místa. Zdroj: Atelier Flera
1 Domácí (do)vzdělávání
Ve své zahradě hledáme bezpečí, klid a útočiště. Přemíra inspirace nám bude k ničemu, pokud nemáme důvěryhodného rádce, který nás provede množstvím pseudorád a pseudonávodů. Samotné pinterestové obrázky a youtubové videotutoriály nestačí.
„Lidé oceňují hloubku toho, kdo se umí přiblížit k jejich konkrétní životní situaci a vysněné zahradě. Jsem velmi rád, že vnímají neúplnost videonávodů ve stylu „udělám to z toho, co doma zbylo“ a cítí, že kvalita našich technických doporučení je tím, co přinese jejich zahradě nejen praktičnost, ale i potěšující krásno,“ říká Ferdinand Leffler, který se i se svým týmem dnes více než kdy předtím věnuje osvětě a vývoji online kurzů pro širokou laickou veřejnost.
Zdroj: Atelier Flera
Vzdělávání je koncipováno ve třech hlavních oblastech: plánování, realizace svépomocí a částečná potravinová soběstačnost, čili radost z vlastního pěstování. „Máme ohromnou radost, když vidíme výsledky jejich prací, a jsme nadšeni z toho, že naše zahrady jsou na vzestupu a nejsou jen doplňkem stavby domu.“
2 Zahrady svépomocí a pro radost
V soukromých zahradách vidíme příklon k realizacím svépomocí. Nejistá finanční situace na celosvětovém trhu se potýká s dobíhající situací, kdy byl o zahradníky a vůbec o řemeslníky extrémní zájem a řemeslo se bohužel mnohdy stalo nedosažitelným či neseriózním, protože většina řemeslníků nedokázala adekvátně plánovat a plnit včas zakázky.
Přečtěte si také
Už ustupuje doba, kdy každý muž byl řemeslník, postavil dům, opravil auto a týden co týden kopal brambory na zahradě. Kontakt s materiálem, půdou i vodou je pro nás očistný, vyvažuje každodenní technologický smog kolem nás.
3 Jedlá zahrada
Vyvýšené záhony u nás již vídáme ve větším rozsahu. Lidé chápou, že jedlé rostliny nepatří jen do její užitkové části, ale jsou součástí celého prostoru zahrady. Vyvýšené záhony nahradily v moderních zahradách záhony našich babiček. Proč?
S vyvýšenými záhony je pěstování zeleniny maximálně pohodlné. Výhodou je i fakt, že takto vypadá zahrada uspořádaně i tehdy, pěstujete-li permakulturní rostliny. Zdroj: Atelier Flera
„Tak v první řadě nemusíte klečet v hlíně a ohýbat záda. Pěstování zeleniny si udělejte maximálně pohodlným,“ radí Ferdinand Leffler. „Postavte si záhony tak vysoké a hluboké, abyste se nemuseli krčit ani natahovat. Prostory mezi záhony pak doporučuji vysypat štěrkem, mlatem nebo obložit dlažbou, tak si při každém zalévání nezablátíte boty.“
Navíc svými rovnými liniemi působí uspořádaně i tehdy, když nejsou dokonale vypletány nebo v nich pěstujete permakulturní rostliny.
4 Trend trvalkových výsadeb
Všechny barvy a všechny druhy oblíbených květin soustředit na jeden záhon? Tak to věru ne! „I trvalkové záhony už vídám v našich zahradách propracovanější. Pryč jsou časy, kdy se umělé skalky snažily přetrumfnout trvalkový záhon.
Dnes za ploty vídám promyšlené trvalkové kombinace, při kterých se nezapomíná na atraktivitu záhonu i mimo hlavní sezónu. Přednost dostávají zaslouženě barevné kombinace tón v tónu a monokulturní výsadby ve větších plochách, které se v zahradě opakují.“
Promyšlené trvalkové kompozice dokážou být poutavé nejen během sezóny, ale i mimo ni. Zdroj: Atelier Flera
5 Trend líného zahradníka nebo proč se nevyplatí bojovat s přírodou
Mnozí nemají tolik zkušeností ani času, ale tušíme, že s promyšleným konceptem půjde ruku v ruce i menší údržba. Už jsou pryč časy, kdy nám vstávaly vlasy hrůzou, kdy v záhonu vykvetla pampeliška a mezi nášlapy se dral mech.
„Učíme se od přírody. Chápeme, že ani les nepleje, že rostliny se mezi sebou doplňují a po určité době jedna druhé předává prim. Některé zanikají, jiné se přeseměňují,“ vysvětluje zahradní architekt.
Proto šetříme síly a se zahradou nebojujme. Neočekávejme roky neměnnou, instantní zeleň. Tak jak se vyvíjíme my, proměňuje se v čase i naše zahrada.
Přečtěte si také
6 Stromy a jejich stín
Stromy pohlcují škodliviny, potlačují okolní hluk, jsou nejpřirozenější klimatizací, ochlazují a zvlhčují vzduch kolem nás. To jsou všechno známá fakta.
„Veřejnost je možná všechny nezná, ale lidé nějak přirozeně cítí, že jim je pod korunami stromů dobře, a tak stromy vysazují. A to je základ tzv. hedonistic sustainability, kterou ve světě prosazuje například dánský architekt Bjarka Ingels. Děláte dobře sami sobě, a přitom jednáte dobro i pro okolní krajinu.“
Strom v zahradě je nejpřirozenější způsob stínění. Čas strávený v jeho blízkosti naplňuje klidem. Zdroj: Atelier Flera
7 Trávník – ano i ne
„Před lety jsme zdůrazňovali, že je v zahradách příliš mnoho trávníku. Dnes vidíme opačný extrém, lidé trávníky ruší úplně. Přitom existují situace, a já bych je rád zdůraznil, kdy má trávník v zahradě své opodstatnění a nenajdeme za něj vhodnou alternativu.
Máte-li chuť projít se bosky, dopřejte si na zahradě kus voňavého zeleného koberce. Ani nejlepší dřevěná podlaha vám nepřinese stejné potěšení,“ zdůrazňuje Ferdinand Leffler.
8 Park jako galerie umění
„Mojí vášní zůstává umění. Už na škole jsem navštívil zahrady několika výtvarníků a byly to vždy ty nejosobitější procházky ze všech. Ve Flera Gallery se proto zaměřujeme výhradně na umění do exteriéru a dnes nabízíme práce asi 50 umělců.“
Umění patří do zahradní kompozice. Méně je v tomto případě opravdu více. Zdroj: Atelier Flera
Proto ve Fleru podporují myšlenku parku jako veřejné galerie, ve kterém se například jednou nebo dvakrát do roka obmění sochy. „Místo se pocitově občerství, obyvatele změna potěší, vytrhne z letargie a práce sochařů budou tam, kde mají být. Mezi lidmi, ne v ateliéru,“ dodává Ferdinand Leffler.
Galerie
Text: Martina Deríková, redakce z podkladů Ateliéru Flera
Foto: Ateliér Flera
Zdroj: časopis Pěkné bydlení 03/2023
