Pokud nevyděláváte mnoho, váš mozek trpí. Chudoba urychluje stárnutí

Vědci našli souvislost mezi nízkým příjmem a rychlejším rozkladem bílé hmoty v našem mozku. A přestože jeho úroveň s věkem klesá, zdá se, že život v chudobě tento proces urychluje.

Jak se můžeme dočíst ve studii publikované ve vědeckém časopise JNeurosci, vědci našli souvislost mezi rychlejším odbouráváním bílé hmoty, a tedy stárnutím mozku, a nízkým příjmem domácnosti. Zjištění jsou založena na analýze 751 lidí ve věku 50 až 91 let, kterou provedl tým vědců z Univerzity v Lausanne a Ženevské univerzity ve Švýcarsku.

Po kontrole faktorů, jako je věk, pohlaví a některé klíčové zdravotní problémy, studie zjistila, že lidé z chudších domácností vykazovali více známek stárnutí bílé hmoty v mozku při skenování magnetickou rezonancí a měli horší výsledky v kognitivních testech ako lidé z bohatších domácností.

„Cílem této studie bylo poskytnout pohled na cesty spojující socioekonomické expozice – příjem domácnosti, poslední známá pracovní pozice a socioekonomické trajektorie životního cyklu – s mikrostrukturou mozku a kognitivními schopnostmi ve střední a pozdní dospělosti.“

– vysvětlují výzkumníci.

Méně peněz, méně bílé hmoty

Bílá hmota je velmi důležitá, pokud jde o přenos zpráv a signálů v mozku, a její množství ovlivňuje kognitivní schopnosti. Život v chudobě, nebo jak se vyjádřili výzkumníci, vystavení „chronickému socioekonomickému znevýhodnění“ se dlouho spojovalo se špatným zdravím a rychlejším úpadkem kognitivních funkcí.

Předchozí studie zkoumající mozek a socioekonomické úrovně však zohledňovaly zejména celkový objem mozku. V tomto případě se tým chtěl blíže podívat na to, proč se to děje, což vedlo k objevu, že počet vláken odbočujících z každého neuronu (hustota neuritů) a stupeň ochranného povlaku na těchto vláknech (myelinizace) se zdají být přispívají k rychlejšímu rozkladu bílé hmoty.

Peníze jsou ochranným nárazníkem mozku

Jakmile byla tato jemnější strukturální spojení identifikována, vědci mohli dále zkoumat možné mechanismy, které za nimi stojí. A zjistili, že mít více peněz působilo jako jakýsi nárazník proti kognitivnímu poklesunavzdory viditelným fyzickým změnám v mozku.

V tomto případě tým nezkoumal všechny různé sociální a environmentální faktory, které mohou ovlivnit bílou hmotu, jako je například deprese. Celkově však studie poskytuje další důkaz, že lepší finanční situace znamená i zdravější život.

„Tato zjištění poskytují podrobné neurobiologické pochopení socioekonomických rozdílů v anatomii mozku a související kognitivní výkonnosti“

– píší vědci.