Ideální je být s partnerem vždy někde uprostřed a oba myslet na dobro vztahu.
Je ale utopické myslet si, že nikdy nebudete dělat ústupky nebo kompromisy. Vždy budou chvíle, kdy jeden bude spokojenější než druhý. To je fakt.
Kdy ale víme, že je to nutný ústup a že se neobětujeme pro partnera ani pro náš vztah?
Hlavní rozdíl je v tom, kolik úsilí někdo vynaloží na vyřešení sporu a jak moc se vzdá kvůli vztahu. „Kompromis je, když oba lidé změní chování a touhy, aby vztah fungoval.
Při obětování se jeden člověk vzdává něčeho, co má velkou hodnotu, aby druhému zajistil pohodlí,“ vysvětluje psycholožka Alyson Nerenberg.
Proč dělat kompromisy?
Hlavním důvodem, proč musíme v některých případech ustoupit, je vytvořit pocit bezpečí a důvěry. Vyšlete zprávu, že zatímco vaše potřeby jsou velmi důležité, jsou důležité i potřeby vašeho partnera.
A když se naskytne příležitost a je to snadné, uděláte kompromisy. Stejně jako on pro vás.
Problém začíná, když je toto chování jednostranné.
Jednoduché malé kompromisy se mohou velmi snadno změnit v oběť, když je děláte jen vy, a to s velkou frekvencí. Také je vždy důležité pamatovat na to, že bitvy si musíte vybrat sami. Někdy je potřeba bojovat za to, co chcete a někdy to za to nestojí. Rozdíl poznáte jen vy.
jenny.gr
