Manželský pár si nechal postavit chalupu k rekreačnímu vyžití převážně v letních měsících, ale kdoví, možná se sem v budoucnu přestěhují i natrvalo. Vůbec bychom se jim nedivili.
O zahradě: 1 ha venkovská zahrada
Chalupa se nachází na konci malé vesničky v Orlických horách na rozlehlém pozemku o rozloze téměř jeden hektar. Novostavba logicky navazuje na místní architekturu nejen sklonem střechy či barvou střešní krytiny, ale také lokálním kamenem použitým na podezdívce.
„Pamatuji si, když jsem poprvé vstoupil na půdu této zahrady. To místo bylo dokonalé. Ale zároveň mě trochu vyděsila velikost pozemku. Doslova mě paralyzovaly dlouhé majestátní výhledy do dálky a nebylo pro mě snadné soustředit se na samotnou zahradu – pokud se tento kus země vůbec dá nazvat zahradou,“ vzpomíná jeden z autorů projektu Ferdinand Leffler.
„S kolegyní Markétou Šindlarovou jsme se mlčky kochali atmosférou, kterou kraj nabízí. Vznešené aleje, prostorná pole s nepravidelně rozmístěnými hustými mezi a větrolamy, pak ty výhledy, které se nabízely z každé strany.“
Vyzvednout je byl nakonec jeden z požadavků majitelů. Kromě toho chtěli zakomponovat na pozemek zeleninovou zahrádku a také kůlnu na ukládání dřeva, aby bylo čím v chalupě vytápět.
Přáním majitelů bylo vytvořit příjemnou, kvetoucí a voňavou venkovskou zahradu, která by byla místem, kde se mohou setkávat s rodinou a přáteli.
Přečtěte si také
Architekti z ateliéru Flera rozlehlý pozemek koncepčně rozdělili na dvě části. Intenzivnější, která bezprostředně navazuje na dům, a vzdálenější s loukami a mezmi, které se volně prolínají okolní krajinou.
Obě zóny jsou vzájemně propojeny vycházkovými okruhy. Na procházku vytyčenou či naznačenou cestičkou vyzývají nejen jednotlivá posezení, ale i keře lákající svými atraktivními plody – šípky, trnky či dříně.
Na pozemku rostly skupinky dospělých stromů a keřů. Byly zde javory, jasany, břízy, vrby rakytové či jeřabiny. To usnadnilo architektům práci při napodobování okolní krajiny.
„Zásadním materiálem, který nám pomohl definovat prostor a přidal to správné koření, byl kámen. Stejný, jaký byl použit na stavbu domu, jsme využili i my v zahradě hned třemi způsoby – na zpevněné pochozí plochy včetně kamenných šlapáků, na kamenné zídky i na volně stojící zídky. Mají správnou výšku, pokud byste si na ně chtěli sednout.“
Jedním z krásných prvků, který lze ve venkovské zahradě naprosto nenásilně rozvinout, je nepochybně ovocný sad. V kombinaci s loukou je řešením, se kterým v našich končinách nemůžete šlápnout vedle.
– Markéta Šindlarová, zahradní architektka, flera.cz
Louka
Zahradním architektům bylo jasné, že tohle je přesně ten typ projektu, na který nepatří tisíce čtverečních metrů pravidelně sečeného trávníku. Samozřejmostí bylo podpořit původní okolní flóru výsadbou místních lučních směsí.
Markéta Šindlarová, která se projektu ujala velmi svědomitě, neváhala navštívit jednu ze specializovaných semenářských firem, která se zabývá lučními směsmi, a podrobně prodiskutovala, jaké by zde mělo být složení louky.
„Musím říct, že když jsem zahradu navštívil rok po jejím založení, uvědomil jsem si, jak důležitá byla tato Markétina poctivost a že se stonásobně vyplatila. Louka vypadá, jako by zde byla o pět let déle než podobné projekty. A to jen proto, že jsme se nesnažili diktovat přírodě, jak má vypadat, ale naopak s úctou jsme šli v jejích stopách,“ vysvětluje Ferdinand Leffler.
Přečtěte si také
Louka má samozřejmě své zvláštnosti. Její hlavní efekt se objevuje až v květnu a obvykle netrvá déle než do konce září. Během sezóny se seká dvakrát, a tak se velmi efektní fáze střídají s těmi, když byste ji přímo pod okny svého pokoje nechtěli mít.
Jak uvedl autor projektu, právě proto blíže k chatě zvolili poněkud vitálnější přístup; dovolily si zde výraznější efekty a nabídly poměrně moderní rytmus v poměru s pásy trvalkových kombinací vysazených ve štěrkových záhonech.
Okraje těchto trvalých ploch jasně vymezily rovným ocelovým pásem. Tento prvek posloužil jako jakýsi přechod chaty do volné země. Nechtěli louku přilepit přímo k budově. Plocha přímo přiléhající k chalupě má sloužit pro pohodlné každodenní bydlení a volný pohyb kolem ní.
Zahrady v zemi vyžadují specifický přístup. Podle Ferdinanda Lefflera se jedná o jednu z nejtěžších disciplín krajinné architektury. Pokud se však budete držet staletími prověřených lokálních řemeslných postupů a místních dostupných materiálů, nemělo by to dopadnout špatně.
Galerie
Text a foto: Ateliér Flera
Autoři návrhu: Ferdinand Leffler a Markéta Šindlarová v spolupráci s Ateliérem Flerem
Zdroj: časopis Pěkné bydlení 11/2023