Zdroj: Shutterstock
Bez ošetření a „nakrmení“ bude zahradní půda skoupá na úrodu. Jak ji „zrevitalizovat“ dříve, než přijde zima?
Po sklizni sklizně
Nemocmi nenapadlé nezdřevnatělé rostlinné odpady nasekejte na drobnější kousky a mělce je zakopejte spolu s rozhozeným hnojivem do půdy – k odpadu se musí dostat vzduch, aby humifikoval a nekysel! Podobně to udělejte, pokud jste v půdě pěstovali zelené hnojivo. Rostlinný odpad však můžete také zkompostovat.
Velmi důležité je po sklizni…
… provést i důkladnou dezinfekci krytých pěstitelských prostor – fóliovníků, studených skleníků, pařenišť. Nezapomeňte při tom na půdu, tu můžete dezinfikovat párou nebo ji vyměňte za novou, nezamořenou, případně fóliovník či pařeniště přeneste na čistou půdu, pokud to možnosti vašeho pozemku dovolují.
Hnojení
Před zimou úrodou vyčerpanou půdu pohnojte každé tři až čtyři roky dobře vyzrálým chlévským hnojem v množství 6 až 8 kg/m2 s přídavkem polovičního následujícího množství základního hnojiva, tedy v poměru P : K : Mg = 22 g : 14 g : 5,5 g na m2. Dusíkem se na podzim nehnojí. V nouzi však můžete použít i NPK v množství 4 až 5 kg na m2.
Chlévským hnojem nehnojte záhony, ve kterých budete příští sezónu pěstovat kořenovou zeleninu a cibuloviny (kromě póru a pažitky). Namísto nedostatkového hnoje můžete použít každý rok dobře vyzrálý kompost (ideální množství je 5 až 10 kg/m2) s podobným přídavkem minerálních hnojiv jako u chlévské mrvy.
Zdroj: Shutterstock
Tip: Pro hnojení užitkových i okrasných rostlin…
… je vynikající dřevný popel, který obsahuje mnoho draslíku, vápníku, fosforu i hořčíku a je vhodný i pro obohacení kompostu. Nehnojte jím však kyselomilné rostliny (borůvky, hortenzie, rododendrony apod.).
Stopové prvky
Pro dobrý růst, vitalitu, odolnost a úrodnost rostlin jsou důležité i stopové prvky v půdě, proto byste každý rok před zimou (ale můžete i na jaře, nestihnete-li na podzim) měli půdu polit roztokem se stopovými prvky. Ty zajistí efektivní činnost rostlinných enzymů v příští sezóně.
Přečtěte si také
Máte kyselou půdu?
Optimální čerpání živin z půdy kořeny rostlin silně závisí na pH půdy, které není stabilní, půda se okyseluje vlivem kyselých dešťů i odčerpáváním zásaditých živin. Do určité míry univerzální pH pro většinu zahradních rostlin je pH 6,5 – 7,2. Velmi nebo velmi zásaditá se projeví na rostlinách změnou barvy listí, jejich skvrnitostí, slabými přírůstky, sníženou odolností i úrodností.
Tip: Zkouška octem
Kyselost, resp. zásaditost, tedy pH půdy můžete kromě přístrojů a indikátorových papírků otestovat také pomocí octa. Nalijte 8% ocet na vzorek půdy a když šumí, tedy uvolňuje se z ní CO2, znamená to, že půda obsahuje ještě určité množství zásaditých uhličitanů. Stačí jí dodat udržovací dávku vápence, nejlépe však dolomitu, který obsahuje také důležitý hořčík.
Zdroj: iStock
Odkyselení půdy
Na 10 m2 slabě kyselé půdy přidejte 1 až 1,4 kg vápence nebo dolomitu, do výrazně kyselé půdy přidejte 2 až 2,5 kg, pro každoroční udržovací přihnojování stačí 0,5 až 0,7 kg dolomitu.
Silně zásaditá půda
Do silně zásadité půdy, kde rostliny trpí chlorózou, přidejte kyselou rašelinu a doporučujeme používat kyselotvorná hnojiva.
Písčitá půda
Předzimní hnojení a překopávání písčité půdy, pokud nezakopáváte zelené hnojení nebo nepřidáváte větší množství organického hnojiva, raději neprovádějte, neboť dešťová a sněhová voda spláchnou (zejména rozpustná) hnojiva do podzemních vod přes řídkou půdu a rostliny je nevyužijí.
Těžší jílovitá půda
Překopejte ji – zlepší se její struktura, zejména pokud ji předtím pohnojíte vydatnou dávkou kompostu (a je-li třeba i vápníku, ale zejména hořčíku). Střídavým promrzáním a rozmrzáním hrud se podstatně zlepší její hrudkovitost. Takové hutné půdy můžete nadlehčit přídavkem písčité půdy.
Přečtěte si také
Zemní květináče
V předstihu před jarním sázením teplomilných dřevin (broskve, meruňky, ořechy, mandle) můžete již nyní vykopat výsadbové jámy. V horších a méně vhodných půdách pro daný druh dřeviny vytvořte tvz. zemní květináče.
Jsou to jámy o rozměrech přibližně 1,2 × 1,2 mas hloubkou 60 až 70 cm (podle druhu dřeviny), ze kterých se odstraní nevhodná půda a nahradí se půdou vhodnou pro daný ovocný druh.
Zásobní hnojiva, zejména z hornin obsahujících draslík a fosfor, případně stopové prvky dejte po smíchání s půdou na překopané dno jámy, zasypte ji a navršte nad okolní půdu (po zavlažení sedne). Takto zabezpečíte optimální růst dřevin i v té nejhorší půdě.
Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Pěkné bydlení 11/2022
