Zabírá právě tam, kde účinek VŠECH antibiotik končí! Jak se připravovala prastará „BALDOVÁ MAST“?

Fakt, že naši předkové neznali antibiotika rozhodně neznamená, že by neměli o možné léčbě mnoha nemocí obdivuhodné znalosti. Navíc dokázaly dokonale využít přírodní léčiva, jakými byla například doslova kouzelná Baldova mast.

Dnes dobře známe účinky antibiotik, víme, kteří původci mají na svědomí jaké nemoci, a můžeme tak docela snadno vyléčit i nemoci, se kterými bychom si ještě před sto lety neporadili.

Není ale pravdou, že by před objevem antibiotik, ze kterých jako první přišel v roce 1928 díky Alexandru Flemingovi na svět penicilin, nikdo netušil, jak si s některými zdavotními problémy poradit.

Dobře se totiž vědělo o kouzelných účincích česneku a dalších přírodních složkách, zejména v případě napadení těla infekcemi.

Bald’s Leechbook přinesl velká překvapení

Právě česnek také hrál hlavní roli v nedávno objeveném receptu na takzvanou Baldovu mast. O co před dávnými lety vlastně šlo? O Baldově (oční) masti se zmiňuje rukopis nazvaný Bald’s Leechbook, známý také jako Medicinale Anglicum.

Bald’s Leechbook je jedním z nejstarších známých lékařských textů napsaných v anglickém jazyce. Tento středověký manuskript pochází přibližně z 9. století a je považován za významný zdroj informací o středověké anglosaské medicíně.

Jeho jediný zachovaný rukopis je nyní uchován v londýnské Britské knihovně a nalézt jej můžeme i na webu. Kromě mnoha dalších receptů a mimo jiné i pravděpodobně první popsané plastické operace na světě – šlo o úpravu rtu a patra po rozštěpu – zde najdeme i recept právě na zmiňovanou antibiotickou mast.

Dříve to musel být zázrak

Baldova mast je unikátní v tom, kolik znalostí museli naši předkové získat a propojit, aby dokázali namíchat skutečně účinný prostředek proti infekcím.

Ve středověku přitom musela být taková onemocnění častá vzhledem ke způsobu života a těžkou každodenní práci, kde o poranění určitě nebyla nouze. Ani hygiena a povědomí o její důležitosti rozhodně nebyly na nijak vysoké úrovni, a tak se Baldova mast musela hodit velmi často.

Působila totiž, jak potvrdili dnešní vědci, zejména proti takzvanému zlatému stafylokoku, který má na svědomí mnoho typů infekcí.

Dokonale vyvážená směs

Kouzelné středověké mazání obsahuje hlavně rozetřený česnek, a poté i kravskou žluč, víno a pórek nebo cibuli. Vzhledem ke starodávnému jazyku, ve kterém je kniha sepsána, nelze přesně určit, co měli dávní léčitelé v případě dvou posledně jmenovaných ingrediencí na mysli.

Dnešní vědci ale sepsaný recept vyzkoušeli a nestačili se divit. I když je česnek sám o sobě velmi dobrým antibiotikem, sám o sobě toho v žádném případě nezvládne tolik, jako když se stane součástí tohoto sádla. Stejně tak je tomu is ostatními přídavky.

Potřebovali také speciální nádobu

Můžeme si jen představovat, jakým způsobem tehdejší lékaři k receptu na Baldovu oční mast došli, navíc si přečteme i popis její přípravy. Česnek s vínem, žlučí a pravděpodobně cibulí, se musel devět dní louhovat.

Jenže i to mělo svá pravidla. Nádoba, ve které vše více než týden odpočívalo, měla být podle návodu měděná. Může se nám zdát, že je jedno, z jakého materiálu byla vyrobena, ale není to pravda.

Naši předkové totiž museli dobře vědět, že právě v mědi se jim budoucí kouzelná mast „nepokazí“. Jak je to možné? Měď nedovoluje množení bakterií, které by mohly přípravek předem znehodnotit.

Vrátíme se k přírodě?

My, jako současní lidé, kteří se tak rádi honosíme svou vzdělaností a vědomostmi, se musíme sklonit před moudrostí a znalostmi našich předků, kteří se zlomky našich možností dokázali téměř nemožné.

A kdo ví – možná přijde brzy doba, kdy si budeme zanícené rány znovu mazat Baldovou mastí jako vynikajícím přírodním léčivým prostředkem.

Zvlášť ve chvílích, kdy mikroorganismy začínají antibiotikům přivykat a mnohé jsou na jejich působení stále odolnější.