Ceny pohonných hmot v sousedních zemích Evropské unie mají stejný trend zlevňování jako na Slovensku. Jak však pro agenturu SITA uvedl Stanislav Pánis, analytik J&T Banky, v České republice je benzin nejdražší (spolu s Rakouskem) a kvůli vysoké spotřební dani mírně přesahuje 1 euro a 60 centů. V Polsku, Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku ho lze natankovat v průměru o 6 až 8 centů levněji, když se jeho ceny pohybují kolem 1 eura a 55 centů.
„Při cestě na letní dovolenou k Jadranu se však vyplatí natankovat plnou nádrž i zde, pokud jezdíte s naftou,“ dodal Pánis. Ceny nafty v Rakousku jsou v průměru téměř o 10 centů dražší než na Slovensku. V Chorvatsku a Maďarsku je po zohlednění kurzu forintu nafta dražší zhruba o 5 centů a ve Slovinsku je cena podobná jako na Slovensku. „Česká republika má po zohlednění kurzu koruny naftu na podobné cenové úrovni jako Slovensko. V Polsku je nafta po přepočtu ze zlotých na eura zhruba o 4 až 5 centů dražší,“ dodal Pánis.
Tomáš Boháček, analytik 365.bank, agentuře SITA potvrdil, že ceny benzinu v tuzemsku jsou nejvyšší a ceny nafty nejnižší ze sousedních zemí. V průměru lze v Polsku natankovat benzin nebo naftu za 1,55 eura za litr, v České republice za 1,58 eura za litr nebo naftu za 1,51 eura za litr, v Rakousku za 1,63 eura za litr nebo naftu za 1,6 eura za litr a v Maďarsku jak benzin, tak naftu za 1,56 eura za litr.
„Pokud se rozhodneme jet na dovolenou autem, vyplatilo by se cestou do Chorvatska natankovat plnou nádrž v Maďarsku a pak doplnit přímo v Chorvatsku za 1,55 eura za litr. Pokud tankujeme naftu, vyplatí se nám natankovat doma, protože v cílové destinaci bychom zaplatili o 4 eurocenty za litr více,“ uvedl Boháček.
Analytik 365.bank Tomáš Boháček agentuře SITA potvrdil, že ceny benzinu v tuzemsku jsou nejvyšší a ceny nafty nejnižší z okolních zemí. V průměru lze v Polsku natankovat benzin a naftu za 1,55 eura za litr, v České republice za 1,58 eura za litr a naftu za 1,51 eura za litr, v Rakousku za 1,63 eura za litr a naftu za 1,6 eura za litr a v Maďarsku za 1,56 eura za litr benzinu i nafty.
Pokud je naším cílem auto-dovolené vzdálenější Bulharsko nebo Rumunsko, vyplatí se podle Boháčka tankovat až do cíle, kde můžeme ušetřit 30 centů na benzinu a 20 centů na naftě za litr. Při cestě do Itálie se vyplatí tankovat doma, protože ceny pohonných hmot jsou v průměru o 15 centů na litr vyšší jak na silnici, tak v samotné zemi. „Pokud chceme jet na sever Evropy, ceny pohonných hmot jsou tam dlouhodobě dražší a například v Norsku zaplatíme za benzin o 30 centů na litr více,“ upozornil Boháček.
„Při cestě na letní dovolenou k Jadranu se však v případě dieselového motoru vyplatí natankovat plnou nádrž i u nás,“ dodal Pánis. Ceny nafty v Rakousku jsou v průměru téměř o 10 centů dražší než na Slovensku. V Chorvatsku a Maďarsku je po zohlednění kurzu forintu nafta dražší zhruba o 5 centů a ve Slovinsku je cena podobná jako na Slovensku. „Česká republika má po zohlednění kurzu koruny naftu na podobné cenové úrovni jako Slovensko. V Polsku je nafta po přepočtu ze zlotých na eura zhruba o 4 až 5 centů dražší,“ dodal Pánis.
Čtěte více Zájem o rekreační objekty výrazně klesá, majitelé je začali rozprodávat. V nabídce jsou lukrativní místa se slevami
Jak agentuře SITA potvrdil analytik 365.bank Tomáš Boháček, ceny benzinu jsou v tuzemsku nejvyšší a ceny nafty nejnižší ze sousedních zemí. V průměru lze benzin nebo naftu natankovat v Polsku za 1,55 eura za litr, v Česku za 1,58 eura za litr nebo naftu za 1,51 eura za litr, v Rakousku za 1,63 eura za litr nebo naftu za 1,6 eura za litr a v Maďarsku jak benzin, tak naftu za 1,56 eura za litr.
„Pokud se rozhodneme jet na dovolenou autem, vyplatilo by se cestou do Chorvatska natankovat plnou nádrž v Maďarsku a pak doplnit přímo v Chorvatsku za 1,55 eura za litr. Pokud tankujeme naftu, vyplatí se nám natankovat doma, protože v cílové destinaci bychom zaplatili o 4 eurocenty za litr více,“ uvedl Boháček.
Pokud je naším autodovolenkovým cílem vzdálenější Bulharsko nebo Rumunsko, vyplatí se podle Boháčka tankovat až v cíli, kde můžeme ušetřit 30 centů na benzinu a 20 centů na naftě za litr. Při cestě do Itálie se vyplatí tankovat doma, protože ceny pohonných hmot jsou v průměru o 15 centů na litr vyšší jak na silnici, tak v samotné zemi. „Pokud chceme jet na sever Evropy, ceny pohonných hmot jsou tam dlouhodobě dražší a například v Norsku zaplatíme za benzin o 30 centů na litr více,“ upozornil Boháček.
Vzhledem k poslednímu vývoji na trhu s ropou analytik Pánis očekává, že tendence k mírnému zlevňování pohonných hmot by měla v Česku pokračovat. Nejprodávanější 95oktanový benzin by se tak měl přiblížit 1 euru a 60 centům a nafta by mohla klesnout pod 1 euro a 50 centů.
Více informací Na Slovensku se rozmohl byznys s nelegálními dezerty. Samozvaní cukráři okrádají stát o miliony eur a ohrožují zdraví lidí.
„Výhled vývoje cen pohonných hmot na domácím trhu neměníme a očekáváme, že ceny na pumpách zůstanou přibližně na současné úrovni,“ dodal Boháček. Stále však očekává, že s postupem času a blížícím se letem ceny porostou kvůli vyšší spotřebitelské poptávce. „Dynamiku růstu však bude určovat stav ekonomiky a vývoj výhledu úrokových sazeb, zejména v USA,“ uvedl Boháček.
Průměrné ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic se ve 21. týdnu roku příliš nezměnily, když se benzin Natural 95 oktan prodával v průměru za 1,620 eura za litr a 98 oktanový benzin za 1,837 eura za litr, vyplývá z údajů slovenského statistického úřadu. Litr motorové nafty se ve stejném období kupoval v průměru za 1,505 eura za litr.
Ropa se minulý týden pokusila odrazit od tříměsíčních minim, ale nakonec se neudržela. Na konci týdne smazala veškeré zisky a uzavřela na nejnižších úrovních od konce února, kdy si připsala téměř jednoprocentní ztrátu. Evropský benchmark Brent se tak dostal na úroveň 81 dolarů a americká ropa WTI klesla k hranici 77 dolarů.
„Pod další ztráty komodity se podepsaly známky zmírnění solidního hospodářského růstu ze Spojených států spolu s překvapivým nárůstem komerčních zásob ropných produktů v zemi,“ uvedl Pánis. Zároveň podle něj mezi obchodníky roste nervozita z inflačního vývoje ve Spojených státech, který by mohl donutit Fed držet úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, což by mohlo působit jako brzda ekonomické aktivity, a tedy i růstu poptávky po ropě.
„Trh se navíc před víkendovým zasedáním OPEC+ obával, že sdružení pouze prodlouží stávající rozsah omezení těžby na 2,2 milionu barelů denně, což k lepší rovnováze trhu stačit nebude,“ uzavřel Pánis.