Mikloš vzpomíná: měli jsme společný cíl a ten nás držel pohromadě, změny se v demokraciích dělají těžko.

Reformy se v demokraciích nikdy nedělají snadno, protože znamenají změnu, posun do neznáma. V rozhovoru pro agenturu SITA to řekl bývalý ministr financí Ivan Mikloš. Podle něj mají lidé přirozený odpor k riziku, bojí se neznámého a realitou jsou často nezodpovědní politici, kteří šíří strach a štvou lidi proti reformám.

„Navíc se systém brání i změnám. Například když jsou úředníci zvyklí na určitý daňový systém a mají si zvyknout na nový, znamená to více práce a méně pohodlí. A naopak nejistotu a strach z neznámého,“ dodal bývalý ministr financí. Dodal, že v první vládě Mikuláše Dzurindy bylo důležité silné vnitřní přesvědčení a shoda napříč tehdejší koalicí o potřebě reforem, a to i přes politická rizika a nepopularitu.

„Přes množství stran jsme měli společný cíl, dohnat integrační deficit, to nás drželo pohromadě. A také schopnost Mikuláše Dzurindy řídit vládu složenou z osmi velmi odlišných politických stran,“ pokračoval Mikloš. Druhá Dzurindova vláda byla homogennější a přesvědčená o nutnosti reforem. Ty pak velmi rychle přinesly viditelné výsledky, z nichž nejmarkantnější byla změna image země.

„V letech 2003-04 nás Světová banka označila za nejreformovanější zemi na světě, tehdy se pro nás vžil název ‚Tatranský tygr‘,“ dodal bývalý ministr financí. Slovensko se podle něj stalo známým díky svým reformám a přilákalo mnoho investorů, včetně automobilových společností.

„I přes množství stran jsme měli společný cíl, vyrovnat integrační deficit, to nás drželo pohromadě. A také schopnost Mikuláše Dzurindy řídit vládu složenou z osmi velmi odlišných politických stran,“ pokračoval Mikloš. Druhá Dzurindova vláda byla homogennější a přesvědčená o nutnosti reforem. Ty pak velmi rychle přinesly viditelné výsledky, z nichž nejmarkantnější byla změna image země.