Vegeta je stálicí v našich kuchyních a často také v restauracích. Přidáváme si ji rádi do polévek, do rýže a mnoha jiných pokrmů. Někteří už například vývar bez vydatné dávky vegety ani nesnědí, je to prostě nutnost. No zamysleli jste se někdy nad tím, co si to vlastně sypete k jídlu?
Na první pohled se zdá, že se jedná o výrobek ze sušené zeleniny a trošky soli. Podívejme se ale blíže na to, co skutečně skrývá taková běžná vegeta.
Poměr zeleniny a soli ve vegetě
Vegeta se na obalu obvykle chlubí obrázky zeleniny, ze které je vyrobena. Při bližším studování složení však přijdeme na to, že obsahuje jen minimum zeleniny a zbytek tvoří obyčejná sůl a další složky. Ve většině případů představuje sůl více než 50% složení a sušená zelenina kolem 15-20%, často ale ještě mnohem méně. Zbytek jsou různé jiné přísady než protihrudkující látky, látky na zvýraznění chuti, barviva, aromata a podobně.
Problematický glutaman
Nejen obsah soli, ale také obsah látky zvané glutaman sodný, dělá z vegety ne zcela zdravou záležitost. Glutaman sodný je látka sloužící ke zvýraznění chuti a najdeme ji asi ve většině výrobků typu vegeta či bujóny, ale také v instantních polévkách, sójové omáčce a dalších jídlech.
I když škodlivost glutamátu je stále diskutována, neboť přímé vědecké důkazy o negativním dopadu na zdraví neexistují, doporučuje se tuto látku ve stravě co nejvíce omezit.
Glutaman není alergen, ale někteří lidé mohou trpět intolerancí nebo přecitlivělostí na tuto látku, zvláště na větší množství. Citlivějším lidem mohou vyšší dávky glutamátu sodného v jídle způsobovat problémy, jako jsou silné bolesti hlavy, bušení srdce, pocení, závratě či ztuhlost svalů.
Navíc pravidelné používání glutamátu v jídlech přispívá k tomu, že ztrácíme citlivost na vnímání přirozených chutí a tělo si doslova žádá zvýrazňovač chuti.
Vegeta bez glutamátu nemusí být řešení
Poté, co se začalo mluvit o škodlivosti glutamátu sodného, se mnozí výrobci začali zabývat tím, jak tuto látku ve svých produktech nahradit. Bohužel, mnozí se uchýlili k nepříliš chvályhodnému postupu. Výrobky se najednou začaly označovat jako „bez přidaného glutamátu“, což sice vypadá velmi sympaticky, ale jen naoko. Pravdou však je, že nemalé procento výrobců tuto látku pouze skryli za jiná označení. Nejčastěji se jedná o názvy jako kvasnicový extrakt, bílkovinný hydrolyzát nebo výtažek z droždí.
Glutamanu se sice opravdu není třeba v běžném životě bát, avšak pokud ho ve své stravě nechcete přijímat, není třeba spoléhat na taková označení výrobků.
Vyrobte si domácí vegetu
Pokud už si chceme dopřát opravdu kvalitní a poctivou vegetu, ideální je zajistit si vlastní. Můžete si vybrat, jakou zeleninu použijete (ideálně z vlastní zahrádky) a sůl také dle vlastního uvážení (obyčejnou či mořskou).
Jak připravit domácí vegetu
Vaše vegeta může obsahovat zeleninu dle vašeho výběru. Nejčastěji se používá mrkev, celer, petržel, pastinák, kedluben, cibule, pór a natě. Zelenina se naseká, namele nebo rozmixuje na co nejmenší kousky a nechá se vysušit (na slunci, v sušičce či v troubě), natě také necháme vysušit.
Když už je zelenina zcela suchá, stačí ji smíchat se solí. Někteří přidávají také kurkumu, papriku či různá koření.
Pokud jsou kousky zeleniny příliš velké, můžete ještě celou směs už i se solí a případnými dalšími složkami rozmixovat.
V uzavřené nádobě vydrží taková vegeta i dva roky. Doporučuje se do nádoby s domácí vegetou přidat i bobkový list a pár zrníček pepře, které poslouží i jako ochrana proti molům.
Pokud nemáte vlastní zeleninu, nebo se vám domácí vegetu vyrábět nechce, stále si můžete takovou zdravější alternativu pořídit v obchodech se zdravou výživou.
A u koření ještě zůstaneme: Tušíte, jaké účinky má hřebíček? Odkud pochází a kde všude jej umíme využít?
