Zkušení zahrádkáři rozeznávají ve své zahradě slunečná, polostinná a stinná místa a po letech zahradničení vědí, kde se jakým rostlinám daří nejlépe. Zároveň vědí, jakým rostlinám nejlépe vyhovují půdní podmínky zahrady. Naučte se to také a hned na začátku.
1 Orientace pozemku
Víte, jaké světelné podmínky charakterizují pozemek, na kterém si vytváříte novou zahradu? Zjistěte to co nejdříve, nejlépe tak, že si během plánování odpozorujete dráhu slunce. Díky tomu odhalíte, které části zahradního prostoru se během dne nacházejí ve stínu a které jsou naopak celodenně vystaveny slunečním paprskům.
Máte rádi posedávat na slunci ráno nebo podvečer? Upřednostníte spíše stín před sluneční palivou? Pokud je západ slunce něčím, čím se neumíte nasytit, relaxační zóny nebo terasu umístíte tam, kam směřují podvečerní sluneční paprsky. Pokud jste spíše milovníkem východů slunce, udělejte vše pro to, abyste si ranní sluneční paprsky naplno užívali i ve své zahradě.
Jižně situované zahrady jsou obvykle plné hřejivých slunečních paprsků a bývají vždy o něco teplejší. Stěny a ploty, které jsou orientovány na jih zachycují a odrážejí světlo a kumulují teplo, které se postupně uvolňuje a citlivějším druhům rostlin pomůže vyrovnat se s teplotními výkyvy.
Ve stinné části zahrady se skryjete před sluneční palivou. Ovšem v chladnějších dnech je třeba počítat s tím, že se tam moc neohřejete. Zdroj: Shutterstock
Pozemky orientované na sever a východ bývají naopak tmavší a chladnější, většinu dne mohou být dokonce stinné, ale zároveň je charakterizují rovnoměrnější a méně extrémní podmínky. Takové prostředí vyhovuje širšímu spektru rostlin.
Obecně platí, že záhony, které se nacházejí na slunném místě, budou skvělým místem k pěstování většina kvetoucích trvalek, letniček, růží a kvetoucích opadavých keřů. Mnohé rostliny, například druhy okrasné listy, si však můžete vysadit i na polostinná a stinná místa.
Spektrum zeleně do takových podmínek je překvapivě široké a vyplatí se jej poznat. Je známo, že zejména na výsadbové plochy orientované na sever nebo východ bude dopadat méně světla než na ty, které jsou soustředěny na jižní nebo západní straně. Rostliny proto vždy plánujte is přihlédnutím k orientaci budoucích záhonů a brzy zjistíte, že se to určitě vyplatilo.
Přečtěte si také
2 Nástrahy stínu
Vyšší budovy, stromy a stěny obvykle v určitých fázích dne vrhají stín. I ten nejsvětlejší pozemek se tak na chvíli nebo i delší dobu může stát stinným. Avšak není stín jako stín.
Jeho intenzita může být různá, od mírného, toulavého až úplný stín, ve kterém už většina rostlin trpí. Projeďte se proto po pozemku budoucí zahrady během jednotlivých částí dne či ročních období a zjistěte, jaké typy stínů jsou pro tento prostor typické.
Zdroj: Shutterstock
3 Ochrana před větrem
Jedním z největších nepřátel rostlin je silný vítr. Vysouší a trhá jim listy, ničí květiny, láme stonky a dřevinám dokonce i celé větve. Některé rostliny se s extrémními, například větrnými podmínkami dokáží snadno vyrovnat, ale mnohé velmi trpí.
Je proto důležité vybrat vždy do daných podmínek správné druhy či odrůdy a ty zranitelnější soustředit spíše na méně exponovaná a chráněná místa. Pokud se vaše zahrada nachází v otevřeném a větrném prostoru, zvažte použití větrolamů, například vysazení vyššího živého plotu.
Vaše zeleň bude před silným větrem více chráněna a pro vás bude pobyt na zahradě i během větrných dní příjemnější. Takový živý plot si však ve větrných polohách vysaďte dříve, než si sem přinesete dražší dřeviny – stromy a keře. Vyplatí se ho dokonce nechat i nějaký čas povyrůst.
Zdroj: Shutterstock
4 Základem je kvalitní půda
Odhalili jste už, jaký typ půdy převládá ve vaší budoucí zahradě? Zjistěte to ještě předtím, než si vysadíte první rostlinu. Budete vědět, co pěstovat a na jakých místech.
Počítejte však s tím, že některá zjištění budou znamenat uskutečnění nezbytných zásahů. Písčitou půdu budete muset upravit, jinak nebude pro pěstování vhodná. Taková půda nejen rychle ztrácí vláhu, ale i živiny.
V těžší hlinité půdě se sice vláha udrží o něco déle, ale problematické bývá její kypření. Písčitou a hlinitou půdu vylepšíte například i zapracováním organické hmoty. Použít můžete dobře vyzrálý chlévský hnůj nebo kompost, obě seženete snadno.
Počítejte však s tím, že jeden takový úkon vám stačit nebude. Organická složka se totiž časem rozloží a budete ji muset doplnit. K přispějete i tím, že každoročně na jaře rozložíte kolem osázených rostlin vhodný mulč ve vrstvě silné alespoň 5 cm.
Zdroj: Shutterstock
Rostlinám to viditelně prospěje, vrstva mulče navíc pomůže zadržet v půdě déle vláhu a zabrání rozrůstání plevele. Kromě toho se vyplatí aplikovat každoročně na jaře k rostlinám také kvalitní granulované vícesložkové hnojivo.
Mnozí zkušení zahradníci přidávají dávku hnojiva iv červnu, vždy před obdobím dešťů. Obohacení o organickou složku zároveň přispěje k vyšší propustnosti hlinitých půd ak lepší schopnosti zadržet vodu v případě půd písčitých. Do hlinitých půd se kromě toho vyplatí zapracovat trochu písku, celkové vlastnosti takové půdy se pak výrazně zlepší.
5 Kyselá nebo zásaditá?
Užitečným, ale ne často využívaným pomocníkem pěstitelů je sada pro testování půdy. Díky ní budete moci rychle zjistit, zda je půda ve vaší zahradě nebo na jejích určitých místech kyselá nebo zásaditá.
Přečtěte si také
Kyselá půda má pH pod 7 a zásaditá nad 7. Nezapomeňte, že v zásaditějších půdách nebudete moci pěstovat některé rostliny, například azalky, rododendrony, borůvky ani hortenzie. Ale existuje mnoho druhů, které zásaditou půdu mají v oblibě. K takovým patří například plamínek či pivoňky.
Zjistěte proto už na začátku, nejlépe ještě ve fázi plánování, jaké pH má půda ve vaší zahradě a podle toho si vyberte jednotlivé rostliny. Pokud byste však chtěli v zahradách se zásaditou půdou pěstovat kyselomilné druhy, vysaďte si je do květináčů s kyselým substrátem.
pH půdy si můžete otestovat také v domácích podmínkách. Zdroj: Shutterstock
Výběr rostlin podle pH půdy
Jednotlivé okrasné nebo užitkové rostliny mohou mít rozdílné požadavky na pH půdy. Pokud jim dopřejete to, co žádají, odmění se celkovým atraktivním vzhledem.
- 7,0 neutrální: košťáloviny, plamínky
- 6,5 mírně kyselé: jahody, stálezelené listnáče
- 6,0 kyselé: peckové ovoce, vřesy a vřesovce, jehličnany
- 5,5 kyselé: hortenzie, magnólie
- 5,0 velmi kyselé: rododendrony, azalky, borůvky
Slovník pojmů
- Orientace zahrady – směr, kterým je zahrada situována (sever, jih atd.)
- Kyselomilné rostliny – jde o zeleň, která pro svůj růst potřebuje kyselou půdu s pH pod 7
- Mulčování – přidávání další vrstvy na povrch půdy. Slouží k zachování vláhy v půdě a potlačení růstu plevele. Využívá se hrubší kompost, drcená kůra nebo dřevní štěpka.
- Organická hmota – obvykle se jedná o dobře vyzrálý kompost nebo chlévský hnůj. Přidává se do půdy s cílem zlepšit její celkové vlastnosti.
- Vícesložkové hnojivo – minerální hnojivo, které je komplexem základních živin i důležitých stopových prvků.
Galerie
Text: Daniel Košťál
Foto: Unsplash, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Pěkné bydlení zima 2023
