I u vás má špenát své čestné místo na talíři pouze jednou v roce – na velikonoční svátky? Pokud tato křupavá listová zelenina někoho nepřesvědčila, zřejmě za to může její dušená podoba ze školní jídelny. Je to však škoda. Špenát je nenáročný na pěstování, výživný a v kuchyni se dá připravit různými způsoby. Tyto zajímavostí o špenátu se vyplatí znát!
Špenát není králem železa
V minulosti byl špenát prezentován jako listová zelenina s velmi vysokým obsahem železa. V roce 1870 publikoval německý chemik Erich von Wolf práci, podle níž měl špenát desetinásobně více železa než jiné druhy listové zeleniny. Trvalo 67 let, než se toto bombastické zjištění vyvrátilo a ještě dlouhá léta se udrželo v knihách. Ve skutečnosti došlo k nechtěnému posunu desetinné čárky. Po zjištění vady se z 35 mg železa stalo reálných 3,5 mg železa na 100 g špenátu. A to je hodnota, která je charakteristická pro většinu zástupců tmavé listové zeleniny…
Nejlepší chuťové vlastnosti má čerstvý špenát
Špenát při dlouhém skladování ztrácí ze své křupavosti, chuti a výživových hodnot. Nejlepší je konzumovat čerstvý špenát nebo špenát, který byl rychle zamražen po odtržení. Pokud se také stane, že pár lístků zvadne, namočte je do studené vody s octem. Po chvíli budou jako nové.
Děti vnímají špenát jako hořčí
Pokud děti odmítají špenát, mají k tomu svůj důvod. Jejich chuťové receptory jsou citlivější a špenát vnímají výrazně hořčí než dospělí lidé. Netřeba je násilím nutit. Odpor vůči hořkému je přirozený a je prevencí před konzumací jedovatých potravin. Ani vy se nenuťte do konzumace hořkého špenátu kupovaného v obchodě. Nejlepší časy už bude mít za sebou.
Špenát je vhodný pro pěstování v květináčích
Přestože je jednou z prvních jarních pěstovaných plodin na zahradách, nemusíte zoufat ani v případě, že zahradu nemáte. Bohatou úrodu a krásně čerstvé zelené špenátové listy si totiž dokážete vypěstovat iv květináčích na balkoně nebo terase.
Po vyběhnutí do květu špenátové listy zhořknou
Semena špenátu je vhodné zasadit do půdy již v březnu. Semena totiž klíčí už při teplotě kolem 4 °C a nezaleknou se ani delšího pobytu v chladné a vlhké půdě. Po 5 – 6 týdnech bývá pěstitelská snaha korunována prvním úspěšným sběrem. Pokud je špenát vysazen pozdě na jaře, nemusíte být s úrodou spokojeni. Období sucha, dlouhé dny a teploty vyšší než 25 °C mají za následek růst menších a tvrdších listů a časné vybíhání do květu, po kterém zůstává špenát velmi hořký.
Špenát se kamarádi s jahodami
Lidé, kteří odvážně zkoušejí v kuchyni nové kombinace, znají také svěží špenátový salát s jahodami, feta sýrem a ostrou zálivkou. Kromě toho, že špenát vytváří s jahodami zajímavou chuťovou kompozici, vyhovují si společně i při výsadbě na zahradě. Proč tomu tak je? Nezaclánějí si, mají podobný vzrůst a koexistuje se jim vedle sebe lépe především pro podobné potřeby zavlažování a hnojení v jarním období.
Špenát je vhodný pro mražení
Špenát lze připravit na různé způsoby – například dusit, blanšírovat nebo zapékat s těstovinami, bramborami a jinou zeleninou. Při větší úrodě, kterou nedokážete okamžitě spotřebovat, špenát zamrazte. Nejčastěji se mrazí špenátové listy v celosti, posekané na drobné kousky nebo pomixované do jemného pyré, kterým můžete naplnit různé malé formičky. Mražením se špenát neznehodnotí. Zachová si chuť a velký podíl živin.
Historické zajímavosti
Špenát se ve světě konzumuje již staletí
Špenát sloužil jako barvivo
V období středověku byl ze špenátu extrahován zelený pigment, který se používal pro umělecká díla.
Špenátové víno jako záchrana
Krvácejícím francouzským vojákům se během první světové války podávalo červené víno smíchané se špenátovou šťávou. Věřili, že jejich krev tak bude hustší a zmírní se nadměrné krvácení. Dnes je známo, že špenát je dobrým zdrojem vitamínu K, který se podílí na zlepšení srážlivosti krve.
