Sezóna zavařování okurek je v plném proudu. Ne vždy se ale povede. Jaké nejčastější chyby děláme při přípravě sterilizovaných okurek? Dozvíte se v následujících řádcích.
Nejen při přípravě kompotů ale i při sterilizaci okurek můžeme někdy pochybit. Mrzí nás to o to víc, neboť celá práce a čas vyjde nazmar. Zkusme tomu předcházet. Toto jsou nejčastější chyby, které můžeme při přípravě sterilizovaných okurek udělat a jak je také napravit.
Okurky jsou málo kyselé, slané, sladké nebo překořeněné
Když jsme použili nálev s předepsaným složením, uvedená chyba vznikla tím, že se do sklenice naskládalo více okurek, takže se na jejich zalití spotřebovalo méně nálevu, než je třeba. V tom případě snížíme dávku vody, například. místo 10 litrů nálevu připravíme jen 8 litrů. Použijeme-li koncentrovaný nálev, ředíme ho vodou ne v poměru 1:3, ale 1:2,5.
Nahořklá chuť okurek
Vlivem klimatických podmínek bývají někdy čerstvé okurky hořké. Tato chyba se během uskladňování sterilizovaných okurek postupně zmenšuje, až úplně zmizí.
Šivnutí okurek
Někdy začínají okurky pod víčkem šednout (změní barvu). Příčinou tohoto jevu je, že během chlazení vnikl do sklenice vzduch, nebo že okurky byly nedostatečně sterilizovány. Pokud mění okurky barvu až po otevření sklenice, způsobuje to nedostatečná sterilizace a v okurkách zůstaly aktivní enzymy. Proto sterilizujeme raději při vyšších teplotách (85 – 90 °C) po dobu 15 – 25 minut. Záleží však na velikosti sklenice. Zasivnuté se mohou konzumovat, mají však horší chuť a vůni, ba někdy jsou i měkčí.
Měknutí okurek
Příčinou bývá zpracování plesnivých, dlouho uskladňovaných a přezrálých okurek. Další příčinou může být plíseň, která může narůst, pokud při chlazení po sterilizaci vnikl do sklenice vzduch.
