Chystá se obchodní válka? Skupina G7 zvažuje kroky proti Číně kvůli jejím obchodním praktikám.
Podle ministrů je třeba zajistit „rovné podmínky“ v obchodě v souladu se zásadami Světové obchodní organizace.
Skupina G7 (sedm nejvyspělejších ekonomik světa) zvažuje, že podnikne kroky proti Číně kvůli její obchodní politice a nadměrné průmyslové kapacitě. Uvedli to ministři financí G7 na zasedání v italské Strese. Podle ministrů je třeba zajistit „rovné podmínky“ v obchodě v souladu se zásadami Světové obchodní organizace (WTO).
Napětí v souvislosti s čínským vývozem na zahraniční trhy roste, přičemž USA a EU obviňují Peking z podpory odvětví, jako jsou zelené technologie, pomocí masivních státních dotací. Tvrdí, že Čína záměrně vytváří nadbytečné kapacity a své zboží pak vyváží na zahraniční trhy za uměle nízké ceny na úkor domácích podniků.
„Potvrzujeme náš zájem na vyvážené a vzájemné spolupráci, zároveň však vyjadřujeme znepokojení nad tím, že Čína ve velké míře využívá netržní politiky a praktiky, které podkopávají naše pracovníky, průmysl a hospodářskou odolnost,“ uvádí se v závěrečném prohlášení ministrů po jejich pátečním a sobotním (24. a 25. května) jednání.
Napětí ohledně čínského vývozu na zahraničních trzích roste, přičemž USA a EU obviňují Peking z podpory odvětví, jako jsou zelené technologie, pomocí masivních státních dotací. Tvrdí, že Čína záměrně vytváří nadbytečné kapacity a své zboží pak vyváží na zahraniční trhy za uměle nízké ceny na úkor domácích podniků.
Skupina G7 proto bude „nadále sledovat potenciální negativní dopady čínské nadměrné kapacity a zváží přijetí opatření k zajištění rovných podmínek,“ dodává se v prohlášení.
Skupina G7 (sedm nejvyspělejších ekonomik světa) zvažuje přijetí opatření proti Číně kvůli její obchodní politice a nadměrné průmyslové kapacitě. Ministři financí G7 to uvedli na zasedání v italském městě Stresa. Podle ministrů je třeba zajistit „rovné podmínky“ v obchodě v souladu se zásadami Světové obchodní organizace (WTO).
Napětí v souvislosti s čínským vývozem na zahraniční trhy roste, přičemž USA a EU obviňují Peking z podpory odvětví, jako jsou zelené technologie, pomocí masivních státních dotací. Tvrdí, že Čína záměrně vytváří nadbytečné kapacity a své zboží pak vyváží na zahraniční trhy za uměle nízké ceny na úkor domácích podniků.
„Potvrzujeme náš zájem na vyvážené a vzájemné spolupráci, zároveň však vyjadřujeme znepokojení nad tím, že Čína ve velké míře využívá netržní politiky a praktiky, které podkopávají naše pracovníky, průmysl a hospodářskou odolnost,“ uvádí se v závěrečném prohlášení ministrů po jejich pátečním a sobotním (24. a 25. května) jednání.
Skupina G7 proto bude „nadále sledovat potenciální negativní dopady čínské nadměrné kapacity a zváží přijetí opatření k zajištění rovných podmínek“, dodává se v prohlášení.
Více informací Čína hrozí odvetnými opatřeními. Plánuje sankce na automobily, mezi prvními by mělo být Slovensko
Minulý týden USA oznámily zvýšení cel na čínské elektromobily, baterie, čipy a další výrobky v hodnotě 18 miliard dolarů (16,60 miliardy Kč), přičemž cla na elektromobily se od 1. srpna zvýší na 100 % ze současných 25 %.
EU zase zkoumá, do jaké míry Čína narušuje trh s elektromobily. Na rozhodnutí o zavedení sankčních cel se stále čeká. Čínská obchodní komora v Bruselu nedávno varovala před možnými odvetnými opatřeními Pekingu, která by mohla postihnout západní výrobce automobilů.
Ministři G7 také oznámili, že směřují k dohodě o americkém návrhu na získání dalších peněz pro Ukrajinu z ruských aktiv zmrazených v jejich zemích. Nedosáhli však konečné dohody, která musí být vypracována před červnovým summitem lídrů G7. Podle hostitele, italského ministra financí Giancarla Giorgettiho, stále existují „právní a technické otázky, které je třeba vyřešit“.
Evropští představitelé se na setkání zdráhali přímo zabavit peníze a předat je Ukrajině jako kompenzaci za škody způsobené ruskou vojenskou invazí. Místo toho plánují využít úroky z těchto aktiv, které však činí pouze zhruba 3 miliardy dolarů ročně, což je asi měsíční hodnota finančních potřeb ukrajinské vlády.
Americká ministryně financí Janet Yellenová prosazuje půjčky proti budoucím příjmům z úroků ze zmrazených aktiv. To by znamenalo, že by Ukrajině mohlo být okamžitě poskytnuto až 50 miliard dolarů.
Návrh však narazil na obavy evropských členů z právní složitosti a také na obavy, že by Rusko mohlo podniknout odvetné kroky proti západním firmám a jednotlivcům, kteří mají stále podíly v Rusku, nebo proti depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, kde je uložena většina ruských finančních prostředků.
