Procházíte životem, zdá se, že vše zapadá na své místo, a přesto je v pozadí vaší mysli ten otravný malý hlásek, který šeptá: „Hej, nebuď příliš pohodlný, něco není v pořádku.“
Zní povědomě? Ukazuje se, že cítit úzkost a strach, když má být život na dobré cestě, není až tak neobvyklé.
Ale tady je nakopávačka: Důvody, které za tím stojí, vás možná jen překvapí
1) Perfekcionismus
Už jste se někdy přistihli, jak se potíte… ty malé věci a snažíte se dosáhnout toho nepolapitelného „dokonalého“ výsledku? Ať už se jedná o pracovní prezentaci nebo plánování dokonalého rodinného útěku, honba za dokonalostí může zvýšit hladinu stresu.
Jde o to, že žijeme ve světě, který oslavuje dokonalost jako nejvyšší medaili… úspěchu. Ale tato neúnavná honba za bezchybnou kvalitou může vysát radost ze života. I když věci jdou hladce, mysl perfekcionisty nikdy nezmizí. Je to jako mít neúnavného vnitřního kritika – a nikdy nejste úplně spokojeni.
2) Ignorujete pomíjivost
Naše pocity, okolnosti a dokonce i naše myšlenky se neustále mění, přesto se této realitě často bráníme. Hledáme stabilitu a jistotu ve světě, který je ze své podstaty nestabilní a nejistý.
Když je život dobrý, můžeme se bát, že ztratíme to, co máme. Tento strach ze ztráty – štěstí, zdraví, milovaných nebo hmotných statků – může způsobit značnou úzkost. Máme myšlenku zachovat současný stav věcí, i když změna je nevyhnutelná.
Ignorovat koncept pomíjivosti je jako snažit se zadržet vodu. Bez ohledu na to, jak pevně zatneme pěsti, voda nám nakonec proteče mezi prsty.
3) Život s nafouknutým „já“
Udržování nafouknutého já se může stát hlavním stresorem v životě. Když je naše ego nafouknuté, často se přistihneme, že neustále poměřujeme svou hodnotu s ostatními, hledáme potvrzení a uznání na každém kroku a nadměrně se bojíme selhání nebo odmítnutí.
Tato neustálá potřeba validace může vést k neúprosnému cyklu srovnávání, kdy se neustále hodnotíme na základě úspěchů nebo sociálního postavení druhých. To nejen vytváří pocit nedostatečnosti, ale také podporuje pocity nejistoty a úzkosti.
4) Odpojení od současnosti
V našem digitálním věku je neuvěřitelně snadné odpojit se od přítomného okamžiku. Často procházíme sociálními médii, ztrácíme se v minulosti nebo budoucnosti a zapomínáme ocenit tady a teď.
Toto odpojení může způsobit spoustu úzkosti a starostí. I když je život dobrý, můžeme se přistihnout, že přicházíme o radost z přítomného okamžiku, protože jsme příliš zaneprázdněni starostmi o to, co bude dál.
5) Přílišná… pozitivita
Někdy naše úzkost nepochází z chaosu života, ale z tohoto tlaku být neustále optimističtí. Je to jako věc zvaná toxická pozitivita. Všichni se chceme usmívat, i když hluboko uvnitř cítíme něco jiného.
Jistě si myslíte, že zůstat pozitivní 24/7 by byl konečný cíl, ale pravdou je, že to může zmást naši mysl. Je to jako bychom se vždy snažili zahnat jakýkoli náznak negativity, což nás nakonec velmi znervózňuje.
.je to možné
