Seznam rostlin, které lze vysadit na podzim, je velmi malý. V září však stále můžete zasadit nějakou zeleninu a bylinky, abyste velmi brzy získali novou úrodu.
Mezi zahradními plodinami se v září výborně hodí raně zrající odrůdy ředkviček, jejichž sklizeň lze získat do 20–22 dnů po výsevu.
Povětrnostní podmínky a krátké dny v září jsou pro pěstování ředkviček vhodnější než v červnu nebo červenci.
Délka denního světla v tomto období je asi 10-12 hodin. Při takovém osvětlení nemohou ředkvičky přejít do fáze tvorby stopky a vytvořit velkou kořenovou plodinu, která roste nepřetržitě.
Předčasné slévání ředkviček může být také způsobeno vysokými teplotami a nedostatkem vlhkosti. V září teplota vzduchu klesá a přibývá srážek.
Od druhé poloviny září do začátku října je nejoptimálnější doba pro výsadbu zimního česneku. K výsadbě jsou vhodné pouze stroužky ze zdravých cibulí.
Hřebíček napadený chorobami a škůdci není pro výsadbu vhodný. Velké vnější stroužky produkují vyšší výnos než malé vnitřní stroužky.
Předzimní výsev mrkve, ředkve, řepy, kopru, salátu a dalších plodin se provádí v pozdním podzimu. S přípravou záhonů ale můžete začít už v září. V této době se při kopání aplikují organická hnojiva a také minerální hnojiva – fosfor a draslík.
Uvolněné plochy na stanovišti lze osít zeleným hnojením. Zabraňují vyplavování živin z půdy, brzdí růst a množení plevelů, obohacují půdu o výživu a zlepšují její strukturu.
Na zelené hnojení se obvykle vysévá jetel, fazole, fazole, hrách, ale i žito, pšenice, ječmen, bílá hořčice, řepka a další plodiny.
Od konce srpna do konce září se vysazují zahradní jahody. Na jednom místě mohou jahody produkovat dobrou sklizeň po dobu 5-6 let. Po oplodnění se u zahradních jahod vyvíjejí řasy nebo úponky, na kterých se tvoří růžice.
Při kontaktu s půdou se růžice zakořeňují a tvoří samostatné rostliny. A zakořeněné rostliny slouží jako nový sadební materiál. Nejsilnější a nejrozvinutější sazenice se obvykle získávají z rozet zakořeněných vedle mateřského keře.
