Deník pěstitele má kromě výhod i pár chybiček. O jeho kladech jsme si mluvili v minulém článku. Je však třeba znát i jeho zápory.
Deník pěstitele je skvělým pomocníkem, ale může mít i nevýhody. Nejlepší možností pro zahrádkáře je však vytvořit si deník a rozložit si práce na zahradě na 12 měsíců. Každý měsíc je něčím zajímavý a pro zahradu jedinečný. V čem spočívá kouzlo každého měsíce, je tajemství nejednoho zahrádkáře.
Všichni pěstitelé mají v oblibě zahradu jiné časové pásmo. Někteří svou přízeň přiklánějí k jaru a prvním slunečním paprskům tepla, kdy místy vane ještě chladný vánek. Jiní zbožňují horké měsíce a vysedávat při sklence vínka do pozdní noci na terase, přičemž se vzduchem nesou květnaté vůně rostlin. A nakonec tu máme podzim s její pestrou škálou barev a chladnou zimu s rampouchy na stromech, sněhuláky, ptáky krmícími se z ptačích budek a zmrzlými jezírky.
Proč si vytvořit deník zahrádkáře – nevýhody
Volný čas
Nevýhodou deníku zahrádkáře je, že vám zabere volný čas. Je třeba, abyste si minimálně jednou se měsíc sedli k zápisníku a sepsali potřebné cíle, co bylo na zahradě uděláno a co ještě ne. Pokud nemáte v oblibě zdlouhavé vypisování, ale volíte raději praxi v zahradě, můžete začít tím, že spojíte relax s užitečným. Posadíte-li se do zahrady k dobré kávě nebo podvečer k chlazenému pivku či vínu, zkuste si nastínit pár bodů nebo je minimálně nakreslit. Pokud se vám to nepodaří, alespoň vás druhý den pobaví, co jste napsali.
Odhalené tajemství
Někteří lidé mají v povaze se podělit o svá vytvořená díla, jiní si je rádi vychutnávají v soukromí. Stejně je to i se zahradou. Pomocí deníku si zahrádkář může vytvořit zahradu podle svých představ. Pokud je však člověkem, který nemá v oblibě pozornost a deník by se dostal do rukou tomu nesprávnému, například zlomyslnému sousedovi, mohla by z něj uniknout tajemství vlastníka o dobrých typech.
