V posledních letech se na balených potravinách běžně setkáváme s etiketami, které uvádějí složení, datum spotřeby, ale nejen to. Pojďme zjistit, jak užitečné jsou všechny prvky na nich přítomné.
Etikety potravin
Zatímco kdysi bylo zvykem připravovat si jídlo doma, čím více času plyne, tím více je zvykem nakupovat hotová jídla. Může to být hektickým životem, může to být tím, že někteří lidé nejsou rádi u sporáku, ale může to být zvykem kupovat jídlo předem zabalené, se postupně stále více rozšiřuje. Na základě tohoto Evropská komunita upravoval povinné označování potravin. Co ale na těchto etiketách najdeme? Na první pohled se objeví název produktu a v některých případech i demonstrační fotografie interního produktu. Na zadní straně jsou však podrobnější prvky jako např Datum spotřeby.
Ačkoli název a značka produktu byly vždy uváděny na balených potravinách určených k prodeji. Od roku 2016 je povinné seznam ingrediencí a nutriční tabulka. Seznam ingrediencí se stává povinným, a to nejen u balených produktů, ale i u sypaných. V tomto případě musí být seznam složek umístěn na displeji, kde se nachází produkt k prodeji. Výjimka vyrábí se pouze v případě, o kterém mluvíme neporušené ovoce a zelenina (neloupaný a nekrájený) a v případě, že se výrobek na prodej skládá z jediné složky. Pojďme si ale etikety blíže rozebrat a naučit se je číst.
Jak číst etikety
Může se to zdát samozřejmé, vezmeme produkt, přečteme si složení a jedeme. Málokdo však ví, že ve skutečnosti existují bohové velmi specifická kritéria jak jsou napsány seznamy přísad. Málokdo například ví, že seznam je v sestupném pořadí, V jakém smyslu? První složkou, kterou v seznamu najdeme, je také ta nejpřítomnější a pokračujeme postupně v pořadí, až se dostaneme k té nejméně přítomné. Aby tedy bylo jasno, pokud si koupíme např. oříškovou pomazánku a jako první ingredienci najdeme cukr a jen 3/4 lískových oříšků, chápeme, že něco není v pořádku.
Další užitečností seznamu složek je povědomí o přidání přísady, konzervační látky, barviva, tuky atd. Čím delší seznam, tím více budeme schopni pochopit, že produkt, který si chceme koupit, byl přepracován a možná to pro nás není nejzdravější volba. Poslední užitečnost, ale neméně důležitá než ostatní, je vyhněte se požití potenciálně alergenních produktů pro nás. Proto často, i když je v ingrediencích nenajdeme, najdeme nápis: „může obsahovat stopy…“ právě proto, aby se odstranilo jakékoli riziko. V tomto případě se sice nejedná o přímou složku, ale může se stát, že firma zpracovává jiné produkty, které je obsahují.
Tam nutriční tabulka místo toho nám umožňuje vědět kalorií a makroživin potravin, které se chystáme konzumovat. Ze zákona je nezbytné, aby byly uvedeny na etiketě Kcal a KJ na každých 100 g produktu, přičemž není povinné hlásit údaje o jednotlivém produktu. V tomto případě si pamatujme, že Kcal jsou pouze orientační, ale musíme je vrátit zpět na poměr, který používáme.
