Evropská centrální banka (ECB) v souladu s očekáváním poprvé po téměř pěti letech uvolnila měnovou politiku. Důvodem je zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen v eurozóně a zlepšení inflačního výhledu. TASR o tom informuje na základě tiskové zprávy ECB.
Rada guvernérů ve čtvrtek rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 4,25 % z 22letého maxima 4,5 %. Sazba pro jednodenní refinanční operace klesla na 4,50 % a sazba pro jednodenní sterilizační operace na 3,75 %.
Na základě aktualizovaného hodnocení výhledu inflace, dynamiky jádrové inflace a transmise měnové politiky Rada guvernérů usoudila, že nastal čas na uvolnění restriktivního nastavení měnové politiky. Úrokové sazby v eurozóně byly předtím beze změny devět měsíců po sobě. Od zasedání Rady guvernérů v září 2023 však inflace klesla o více než 2,5 procentního bodu a inflační výhled se výrazně zlepšil.
Restriktivní měnová politika ECB přispěla ke zmírnění inflačních tlaků a očekávání ve všech horizontech, uvedla Rada guvernérů. Nastavení měnové politiky totiž tlumilo poptávku a ukotvilo inflační očekávání, což výrazně přispělo ke zchlazení tempa růstu spotřebitelských cen.
Na základě aktualizovaného hodnocení výhledu inflace, dynamiky jádrové inflace a transmise měnové politiky dospěla Rada guvernérů k závěru, že nastal čas na uvolnění restriktivního nastavení měnové politiky. Úrokové sazby v eurozóně byly předtím beze změny devět měsíců po sobě. Od zasedání Rady guvernérů v září 2023 však inflace klesla o více než 2,5 procentního bodu a inflační výhled se výrazně zlepšil.
Rada však upozornila, že navzdory pokroku v posledních čtvrtletích zůstávají domácí cenové tlaky silné. Důvodem je vysoký růst mezd. Inflace proto v příštím roce pravděpodobně zůstane nad dvouprocentním cílem.
Rada guvernérů ve čtvrtek rozhodla o snížení klíčové sazby o 25 bazických bodů na 4,25 % z 22letého maxima 4,5 %. Sazba pro jednodenní refinanční operace klesla na 4,50 % a sazba pro jednodenní sterilizační operace na 3,75 %.
Více informací Ekonomové přinesli nudné zprávy: Mzdy lidí rostou, dluhy klesají a na bankovních účtech je více peněz
Na základě aktualizovaného hodnocení výhledu inflace, dynamiky jádrové inflace a transmise měnové politiky dospěla Rada guvernérů k závěru, že nastal čas uvolnit restriktivní nastavení měnové politiky. Úrokové sazby v eurozóně byly předtím beze změny devět měsíců v řadě. Od zasedání Rady guvernérů v září 2023 však inflace klesla o více než 2,5 procentního bodu a inflační výhled se výrazně zlepšil.
Restriktivní měnová politika ECB přispěla ke zmírnění inflačních tlaků a očekávání ve všech horizontech, uvedla Rada guvernérů. Nastavení měnové politiky totiž tlumilo poptávku a ukotvilo inflační očekávání, což výrazně přispělo ke zchlazení tempa růstu spotřebitelských cen.
Rada však upozornila, že navzdory pokroku v posledních čtvrtletích zůstávají domácí cenové tlaky silné. Důvodem je vysoký růst mezd. Inflace proto v příštím roce pravděpodobně zůstane nad dvouprocentním cílem.
Nejnovější projekce Eurosystému pro celkovou i jádrovou inflaci na roky 2024 a 2025 byly oproti březnovým prognózám revidovány směrem nahoru. Podle nejnovějších projekcí dosáhne celková inflace v eurozóně v roce 2024 v průměru 2,5 %, v roce 2025 2,2 % a v roce 2026 1,9 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin, by měla v roce 2024 dosáhnout 2,8 %, v roce 2025 klesnout na 2,2 % a v roce 2026 na 2,0 %. Hospodářský růst eurozóny by měl zrychlit na 0,9 % v roce 2024, 1,4 % v roce 2025 a 1,6 % v roce 2026.
Rada guvernérů také zopakovala, že bude usilovat o co nejrychlejší návrat inflace k 2% cíli. K dosažení tohoto cíle je ochotna podle potřeby upravit všechny své nástroje.
