Hnojit či nehnojit půdu na podzim? A můžeme do ní zapracovat spadané ovoce či posečenou trávu?
Zdroj: Shutterstock
Pokud se během podzimních měsíců o půdu ve své užitkové části zahrady důkladně postaráte, budete mít méně práce na jaře. Zároveň přispějete k vyšší úrodě v následujícím roce. Nepromeškejte proto příležitost a udělejte pár důležitých kroků, které vám nezaberou mnoho času.
K podzimnímu období patří zejména v užitkové zahradě práce související s ošetřením půdy. Po zlikvidování porostů zeleniny, odstranění plevelů a posklizňových zbytků přichází na řadu podzimní hnojení, rýčování a některé další, spíše specifické činnosti.
Je třeba na podzim na místa, kde jsme pěstovali zeleninu, aplikovat do půdy hnojiva? Jaké byste nám doporučovali? Je nutné zapracovat hnojiva i do půdy v okolí ovocných stromů?
Odčerpané živiny z půdy je třeba doplnit a podzim je k tomu výbornou příležitostí. Nezapomeňte na to hlavně tehdy, pokud jste pěstovali nebo iv následujícím roce plánujete pěstovat plodiny s vyššími nároky na živiny.
V závěru sezóny však doporučuji využít jen organická hnojiva. Skvělou volbou pro všechny typy půd je vyzrálý chlévský kravský hnůj, ale ne každý ho má v takové formě k dispozici.
V nabídce zahradnictví je ale už také sušená a granulovaná forma. Aplikace je jednoduchá a nebývá spojena s nepříjemným zápachem. Jeden kilogram takového hnoje se rovná přibližně jednomu kolečku vyzrálého chlévského hnoje.
Zdroj: Shutterstock
Granulovaný chlévský hnůj je vhodný k doplnění živin v zeleninové zahradě, ale nehnojte jím místa, kde plánujete v dalším roce pěstovat cibulovou a kořenovou zeleninu.
Do půdy k ovocným stromům a keřům můžete zapracovat i vyzrálý a prosetý kompost. Nic se však nestane, pokud jej využijete i při hnojení záhonu, kde jste sklízeli zeleninu.
Během podzimu můžete použít pouze hnojiva, která jsou určena k použití v tomto období.
Přečtěte si také
Mohu při podzimním úklidu zakopat do půdy i sklizené ovoce či posečenou trávu? Co dalšího ještě můžu bez obav zapracovat do půdy?
Například rostliny, které jste pěstovali za účelem zeleného hnojení. Kromě nich i mladý, jednoletý plevel bez vytvořených semen a známek nemocí. Zapracovat můžete i zlikvidované letničky, hlavně aksamitníky a také listí z ovocných stromů bez nemocí a škůdců.
Podobně můžete naložit is spadaným ovocem, které již nebudete využívat. Pokud jde o posečenou trávu, hodí se také, ale jen z trávníků, na které jste neaplikovali během sezóny selektivní herbicidy.
Zdroj: Shutterstock
Sousedé nám doporučovali zrealizovat na podzim vápnění půdy v záhonech se zeleninou. Jaké to má přínosy? Čeho tím docílíme?
Vápnění má příznivý vliv na celkový vývoj a vitalitu pěstovaných rostlin, má také významné dezinfekční účinky pro půdu. K tomuto účelu se nejčastěji používá mletý vápenec.
Přečtěte si také
Vápnění má však význam hlavně tehdy, pokud by byla půda ve vaší zahradě těžší nebo kyselejší, což mohou signalizovat i některé často se vyskytující plevele (slupka, přeslička).
V kyselé půdě se totiž mnohým užitkovým rostlinám příliš nedaří, dochází zde k rozvoji některých chorob, blokován zde bývá i příjem živin a hrozí riziko některých problémů, jako je například nádorovitost košťálovin.
Zdroj: Shutterstock
Pokud zvážíte potřebu vápnění, mletý vápenec aplikujte rovnoměrně na nehnojený povrch půdy, přičemž na 1 m2 je třeba dát asi 100 g mletého vápence. Podzim je k tomu ideální.
Odpověděl: Daniel Košťál
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Pěkné bydlení v zahradě podzim 2023
