Zdroj: Shutterstock
Kompost je základní „krmivo“ úrodné půdy i zahradních rostlin. Připravte si jej ještě na podzim a budete mít skvělý základ pro jarní výsadbu.
Kompostování
Kompostování je složitý proces, kterého se účastní organické složky, zejména biologické odpady, veškeré půdní složky a realizuje jej množství mikroorganismů, hub, ale i drobných živočichů. Při kompostování se tvoří složitý komplex humusotvorných látek, které ve spojení s jílovými minerály z půdy tvoří tvz. sorpční komplex, který je hlavním faktorem úrodnosti půdy.
Tento je schopen vázat živiny v půdě, ale když je rostliny potřebují, uvolní je. To je jeho nejdůležitější funkce. Je to jakási flexibilní zásobárna živin a čím ho je v půdě více, tím je úrodnější. Samozřejmě, do tohoto systému je zapojena i voda.
Základ sorpčního komplexu se vytváří již v kompostu, a proto byste se měli snažit po celý rok kompostovat veškeré zahradní i kuchyňské odpady (pouze ty, které jsou vhodné do kompostu).
Zelené hnojení
Zeleným hnojením si můžete vypěstovat další biomasu vhodnou buď pro klasické kompostování, nebo pro tzv. plošné kompostování, kdy ji jen mělce zapravíte do půdy, kde se samovolně zkompostuje, tedy humifikuje.
Zdroj: Shutterstock
Obsah humusu v půdě
Půdy podle obsahu humusu lze rozdělit na slabě humózní (sem patří lehké písečné půdy s obsahem humusu menším než 1 %, dále středně hlinité a těžké jílovité půdy s obsahem humusu do 2 %), půdy s průměrným obsahem humusu (s obsahem humusu 1 až 3 % v lehkých a 2 až 4 % ve středních a těžkých zahradních půdách). Optimální obsah humusu je v lehkých půdách vyšší než 3 % a ve středních a těžkých půdách vyšší než 4 %.
Organické látky
Každoročně se rozloží, mineralizuje v intenzivně obhospodařovaných půdách přibližně 0,5 kg/m2 organických látek, které je třeba pravidelně nahrazovat, pokud chcete udržet půdu v její plné rodivosti. Čím vyšší je teplota, vlhkost a provzdušnění půdy, tím intenzivnější je rozklad.
Zejména v písčité půdě organické látky přímo hoří. Velice rychle se rozkládá především čerstvá organická hmota. Ta slouží jako potrava pro půdní mikroorganismy a zooedafon a jejich odpady a zbytky zase živí rostliny.
Zvyšování obsahu humusu v půdě
Při zvyšování obsahu humusu v půdě, kde je ho skutečně málo, se postupuje buď etapovitě více let, nebo jednorázově vysokými dávkami rašeliny či kompostu (například na 1 m2 půdy lze dát najednou 20 až 40 kg organické hmoty, což se odráží zvýšením obsahu humusu o 1 až 2 % v hlinitých půdách nebo o 0,5 až 1 % v písčitých půdách).
Tip: Postupné zvyšování humusu v půdě
Při postupném zvyšování humusu v půdě se používají jako humusotvorná organická hnojiva chlévský hnůj, kompost, rašelina (20 až 30 % jejich hmoty zůstává v půdě jako půdní humus). Pro srovnání z drůbežího trusu, fekálií a zeleného hnojiva zůstává v půdě jen 1 až 2 % jako půdní humus.
Pro zvýšení obsahu humusu o 0,2 % je třeba dodat do půdní vrstvy silné 20 cm přibližně 30 kg humusotvorné hmoty, ale při respektování každoročního přirozeného úbytku humusu v půdě jeho mineralizací je to až 60 kg/10 m2 chlévské mrvy, kompostu nebo rašeliny. Takto se vám podaří během pěti let při takových každoročních dávkách zvýšit obsah trvalého humusu v půdě o 1 %.
Zdroj: Shutterstock
Správný poměr dusíku a uhlíku
Dokonalost i rychlost kompostování, zejména odpadů s vyšším obsahem celulózy a ligninu, a tedy i uhlíku ve hmotě, jako je dřevo a zdřevnatělé rostliny, závisí na množství přítomného dusíku. Optimální poměr uhlíku a dusíku (C:N) je 20 až 30:1.
Pokud je tento poměr menší, například 10:1, kompostování probíhá velmi rychle (tak je to u čerstvého, šťavnatějšího zeleného odpadu). Proto při kompostování dřevních hmot musíte do kompostu přidat ještě dusíkaté látky a hnojiva, abyste dosáhli optimálního poměru C : N.
Přečtěte si také
Biohrob
Před zimou je výhodné z podzimních odpadů v zahradě založit tvz. biorodící kompost či biohrobli, kterou již v časném jaře můžete osadit zeleninou. Její tvar může být volný ve formě jakési delší, nahoře zúžené hroble, může být však i ve formě vysokého biozáhonu ohraničeného bočními stěnami vysokými asi 1 mas větracími otvory z různého materiálu.
Při zakládání hroble můžete výborně využít i středně tlusté větve, které se ukládají na spodek tohoto kompostu. Základem biohroble je 25 cm hluboká a 160 cm široká rýha v půdě orientovaná severojižně (dlouhá podle potřeby a možnosti), kterou postupně naplňujete a vršíte vhodným materiálem.
Přečtěte si také
Základ tvoří jádro vysoké asi 25 cm a patří sem nasekané větve, hobliny, sláma, mokrý papír či staré kožešiny, mezery se zasypou půdou. Další vrstvou jsou kořeny nahoře uložené trsy trávy nebo vrstva půdy vykopané z rýhy (0 až 15 cm). Následuje vrstva listí a plevelného bezsemenného materiálu smíchaného s dřevním popelem (20 až 25 cm). K tomu dejte vrstvu silného kompostu (15 cm).
Poslední, pěstitelská vrstva (20 cm) je kvalitní zahradní zemina obohacená zralým kompostem (měl by tvořit 20 % z jejího objemu). Všechny vrstvy vždy přiměřeně upěchujte a trochu zavlažte. Nakonec kopu překryjte černou řídce děrovanou fólií.
Hotový kompost zapracujte do vyvýšených záhonů, budou připraveny na jarní výsadbu. Zdroj: Shutterstock
Střídání vrstev
Jednotlivé vrstvy odpadu a půdy v kompostu střídejte. Přidávat můžete také malou dávku fosforečného a draselného hnojiva či mletého dolomitu. Při kompostování dřevního odpadu je dobré přidat i hnůj nebo dusíkaté hnojivo. Chemikálie dávkujte skutečně jen v malém množství, abyste neotrávili přítomné mikroorganismy a tím nezbrzdili humifikaci.
Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Pěkné bydlení 11/2022
