Jana s Dušanem se při tvorbě jejich zahrady inspirovaly Středomořím. K dokonalosti zde chybí už jen výhled na moře!
Jana a Dušan se našli! Nejenže je i po letech manželství spojuje láska a vzájemná úcta, skvěle si rozumějí i na poli kreativity a tvořivosti. Důkazem toho je i jejich zahrada, která nabízí spoustu zákoutí a neopakovatelné kouzlo.
Rozloha: 2 500 m2
Při koupi domu byli manželé mile překvapeni rozlehlým pozemkem, který k němu patřil. První pohled na pozemek byl prý k zaplakání. Všude sam plevel, který sahal až do výšky pasu, nepořádek, malé stavby, přístavby, chlévy, ploty, přesně jako na každém pozemku kolem starých domů…
„Po tom, co jsme vyčistili a posekali, vyrovnali jsme pozemek, zaseli trávu a zasadili první keře a stromky. Jelikož plocha je obrovská, první pokusy vyzněly spíše humorně, protože se to tam všechno ztratilo,“ vzpomíná Dušan.
Tvrdí, že až po několika letech se začala rýsovat nynější podoba. „Ne všemu se daří podle našich představ. Trápí nás sucho a nedostatek vláhy, a to máme vlastní studnu,“ vysvětluje majitel.
Zdroj: Miro Pochyba
Kolem obou domů na podnět manželky, která se ráda inspiruje francouzskými časopisy o bydlení, vznikly kamínky vysypané části. Jelikož zadní úsek zahrady zabere Dušanovi kosbou tři hodiny, nápadu neodporoval.
„Nakolik máme rádi přímořský styl spolu s ostatními netradičními dekoracemi, splňují tato zákoutí naši představu o bydlení u moře. Pro věrnější pocit jsme si na fasádu pověsili plakát s vlastní fotografií z dovolené v Chorvatsku. Pohled na ni nás vedle popíjení kávy těší právě pod tímto altánkem, který je vybaven kovovým nábytkem – stolem, vyrobeným z podstavce ze starého šicího stroje, s deskou z ozdobných dlaždic,“ říká Janka.
Balkánskou náladu umocňuje palma a juka v květináčích, jakož i talíř s mušlemi přivezenými z dovolených. Eklekticky působí honosný křišťálový lustr.
Přečtěte si také
Působivá část zahrady vznikla i na místě zbořené hospodářské budovy, kde majitelé zachovali jen původní zadní kamennou zeď. Dušan ho navýšil starou cihlou a starými taškami, vyzdobil tradičním kamínkovým obložením a ohradil kovaným plotem.
„Minulý rok jsme koupili stromové juky a já jsem přidal cypřiš totem – zmenšeninu cypřiše typického pro oblast italského Toskánska. Zasadili jsme další olivovník a přidali lavičku k odpočinku a fontánu pro atmosféru,“ popisuje Dušan, který fontánu vyrobil ze staré dřevěné kádě na hrozny, zahradní pumpy az oběhového čerpadla. Barevnost přinesly kameninové nádoby na zelí, které dnes slouží jako květináče.
Modro-bílé smaltované nádoby objevili manželé v kovošrotu. Našli tam i spoustu jiných drobností, které si odtud donesli. Zdroj: Miro Pochyba
Z paneláku hor se realizovat do zahrady
Před domem s modrou střechou stojí nádherný – strom, který Jana s Dušanem koupili minulý rok a okamžitě jej zasadili do země. „V zimě byl chráněn před mrazem domečkem z lexanu, který jsem pro něj vyrobil. Letos rozkvetl a už jsou na něm i plody,“ netají radost majitel, pod jehož chytrýma rukama vznikla i modrá plachetnice. Tu vyrobil ze staré parkové houpačky.
„Jelikož jsme sběratelé starožitností, máme velkou možnost použít zajímavou výzdobu. Tak jako uvnitř v domě, ani sem ven nekupujeme dekorace v obchodě, ale pocházejí z různých starých domů
az recyklace předmětů.“
Podívejte se také,
Obrovská kotva z lodi, kovové ryby, které Dušan vyrobil ze starého nářadí (použil k tomu vidle, krumpáč a rýč), ale i staré dětské retro kolo oranžové barvy jen tak ledabyle opřeno o zeď domu dokážou majitelé zakomponovat do zahrady tak, aby byl působivý.
Zdroj: Miro Pochyba
„Dnes už obrovský fík jsme kdysi koupili v malém květináči. Po dvou letech jsme ji vysadili volně do půdy, no a letos z ní už máme kilogramy fíků k jídlu, povidla i sušení,“ říká majitel, který z každé dovolené přinese pár krásných kamínků a přihodí je na zem k ostatním. Mimochodem, všimli jste si, jak příjemně působí levandule v kamenném květináči?
Přečtěte si také
Hlavně ať se zelení zelená
Jelikož Janka má zálibu v rostlinách, na celém pozemku si vytvořila různá zákoutí z trvalek, keřů, letniček a kapradí. „V zahradě rozhodně nepřehlédnete obrovský ořech, pod kterým ovšem nechybí starožitná lavička.
Vysadili jsme však i mohutný cedr atlantský, velkou borovici himálajskou, dále břízu, doplňují jejich platan, javor, metasekvoje čínská, cypřiš totem, stromová juka, jabloně, vistárie, okrasný keř tamariška, zlatý déšť, šeřík a mnoho dalších pozemku byly, když jsme ho koupili. Patří mezi ně višeň, třešně, kdoule, hrušky a švestka,“ jmenuje Dušan.
Masivní dřevěné dveře vedou do podzemí, kde mají manželé vlastní studnu. Zdroj: Miro Pochyba
Galerie a video
-
Pohled do části zahrady vysypané štěrkem s přímořskými dřevinami jako olivovník či palmy
-
Posezení s přístřeškem u domu, část je vysypaná štěrkem, obrostlá břečťanem, který se táhne po zdi domu, posezení tvoří stolek s kovovou podnoží a dřevěné židle
-
Modro-bílé smaltované nádoby objevili manželé v kovošrotu. Našli tam i spoustu jiných drobností, které si odtud donesli.
-
Část zahrady vysypaná štěrkem, ve kterém je zapíchnutá obrovská kotva z lodi, vedle zdi domu se táhne betonový květináč s levadulí
-
Masivní dřevěné dveře vedou do podzemí, kde mají manželé vlastní studnu.
-
Dřevěná dekorace plachetnice je, jak jinak, z bazaru.
-
Zákoutí zahrady v přímořském stylu se starou dřevěnou lavičkou obrostlou břečťanem
-
Tyrkysově modrý odstín je zde všudypřítomný. Nezabešel se bez něj ani tento oddechový koutek. Díky mnoha možnostem k sezení (spolu mají pět sedaček, osm laviček, altán a pergolu) si mají manželé možnost vybrat, kde si dají ranní kávu, kde odpolední čaj a kde víno k večeři. Ideální prý tam, kde je zrovna chládek.
-
Levandulový záhon v zadní části zahrady, ale i levandule v hrncích zdobí několik částí pozemku. Jejich vůni a barvu totiž domácí paní zbožňuje.
-
Před domem je vysazena perovská, která nádherně kvete. Starý zahradní nábytek manželé barevně upravili tak, aby zapadl do celého konceptu. Břečťan, který se táhne po fasádě, se rozrostl ze tří malých sazenic. Mezi domy tak vzniklo příjemné zátiší se středomořskou atmosférou ideální k odpočinku.
-
Kovová dekorace lodi pochází také z kovošrotu.
Text: Kristýna Falťanová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: časopis Pěkné bydlení 10/2022
