Ministerstvo financí ustupuje. Daň na slazené výrobky nebude uplatňována v tak širokém rozsahu, jak vláda původně zamýšlela. Řada skupin výrobků, které byly původně na seznamu výrobků, na něž se daň bude vztahovat, bude totiž ze seznamu výrobků, na něž se daň bude vztahovat, vypuštěna.
Ministerstvo financí tak ustoupilo kritikům daně ze sladkých nápojů. Ministerstvo vedené Ladislavem Kamenickým (Smer) konečně uznalo, že některé slazené nápoje jsou řádově škodlivější než jiné. V praxi to znamená, že ze seznamu vyřadí ty slazené nápoje, které nejsou obecně považovány za škodlivé. Například jogurtová mléka nebudou podléhat dani, stejně jako proteinové doplňky stravy používané lidmi, jejichž jídelníček doplňuje aktivní životní styl.
„Ministerstvo financí navrhuje, aby nové dani ze slazených nealkoholických nápojů nepodléhaly slazené nealkoholické nápoje, jogurtové nápoje a rostlinné nápoje. Z návrhu ministerstva se také vypouští zavedení daně na koncentrované balené látky, které mají charakter léku a prodávají se například v lékárnách, a také to, aby se daň nevztahovala na doplňky stravy, jako jsou volně prodejné šumivé vitaminové tablety nebo proteinové nápoje s přidaným cukrem nebo sladidly,“ uvádí ministerstvo financí.
I tento příběh daně z cukru ukazuje, že meziresortní připomínkové řízení má smysl a může pomoci výslednému legislativnímu návrhu lépe naplnit jeho původní záměr. Zákony, které procházejí zkráceným legislativním postupem, jsou často kritizovány, a to i proto, že zkrácený legislativní postup může znamenat úplné obejití meziresortního připomínkového řízení. Meziresortní připomínkové řízení oficiálně skončilo 9. května letošního roku. Ministerstvo financí ještě nezveřejnilo úplné výsledky připomínek, ale již oznámilo, že některé z nich vezme na vědomí a zohlední. Změny provedené ministerstvem přivítala i koaliční strana SNS.
„Ministerstvo financí navrhuje, aby se nová daň na slazené nealkoholické nápoje, jogurtové nápoje a rostlinné nápoje nevztahovala. Z návrhu ministerstva se také vypouští zavedení daně na koncentrované balené látky, které mají charakter léku a prodávají se například v lékárnách, a také to, aby se daň nevztahovala na doplňky stravy, jako jsou volně prodejné šumivé vitaminové tablety nebo proteinové nápoje s přidaným cukrem nebo sladidly,“ uvádí ministerstvo financí.
Daň ze slazených nealkoholických nápojů byla terčem kritiky od chvíle, kdy se poprvé objevila informace o tom, že návrh je v pracovní verzi. Nová daň bude mít čtyři sazby. Jedna sazba se bude v zásadě vztahovat na standardní ochucené nápoje, jako je například perlivá voda. Vlastní sazbu budou mít i energetické nápoje, tedy například klasické plechovky šumivých energetických nápojů. Třetí kategorií jsou slazené nápoje, které si zákazník koupí v pevné formě a následně je ředí. Do této kategorie patří například různé šumivé nápoje, ale původně sem patřily i různé šumivé tablety z lékárny, různé druhy speciální výživy a také již zmíněné energetické nápoje. Čtvrtou kategorií, která má vlastní sazebník, jsou sirupy, tedy tekuté koncentráty, které se ředí ve stanoveném poměru.
Ministerstvo financí ustoupilo kritikům daně ze sladkých nápojů. Ministerstvo vedené Ladislavem Kamenickým (Smer) konečně přiznalo, že některé slazené nápoje jsou řádově škodlivější než jiné. V praxi to znamená, že ze seznamu vyřadí ty slazené nápoje, které nejsou obecně považovány za škodlivé. Například jogurtová mléka nebudou podléhat dani, stejně jako proteinové doplňky stravy používané lidmi, jejichž jídelníček doplňuje aktivní životní styl.
„Ministerstvo financí Slovenské republiky navrhuje, aby se nová daň na slazené nealkoholické nápoje nevztahovala na slazené mléčné nápoje, jogurtové nápoje a nápoje rostlinného původu. Z návrhu ministerstva se také vypouští zavedení daně na koncentrované balené látky, které mají charakter léku a prodávají se například v lékárnách, a také to, že by se daň neměla vztahovat na doplňky stravy, jako jsou volně prodejné šumivé vitaminové tablety nebo proteinové nápoje s přidaným cukrem nebo sladidly,“ uvádí ministerstvo financí.
I tento příběh daně z cukru ukazuje, že meziresortní připomínkové řízení má smysl a může pomoci výslednému legislativnímu návrhu lépe naplnit jeho původní záměr. Zákony, které procházejí zkráceným legislativním postupem, jsou často kritizovány, a to i proto, že zkrácený legislativní postup může znamenat úplné obejití meziresortního připomínkového řízení. Meziresortní připomínkové řízení oficiálně skončilo 9. května letošního roku. Ministerstvo financí ještě nezveřejnilo úplné výsledky připomínek, ale již oznámilo, že některé z nich vezme na vědomí a zohlední. Změny provedené ministerstvem přivítala i koaliční strana SNS.
Kritika proti dani se okamžitě zvedla
Daň ze slazených nealkoholických nápojů byla terčem kritiky od prvního okamžiku, kdy byla známa podoba návrhu. Nová daň bude mít čtyři sazby. Jedna sazba se bude v zásadě vztahovat na standardní ochucené nápoje, jako je například perlivá voda. Vlastní sazbu budou mít i energetické nápoje, tedy například klasické plechovky šumivých energetických nápojů. Třetí kategorií jsou slazené nápoje, které si zákazník koupí v pevné formě a následně je ředí. Do této kategorie patří například různé šumivé nápoje, ale původně sem patřily i různé šumivé tablety z lékárny, různé druhy speciální výživy a také již zmíněné energetické nápoje. Čtvrtou kategorií, která má vlastní sazebník, jsou sirupy, tedy tekuté koncentráty, které se ředí ve stanoveném poměru.
Samotná daň patří k těm, které jsou z hlediska ekonomické teorie méně škodlivé pro ekonomiku. Taková daň totiž zdražuje spotřebu, což je poněkud problematické. Spotřeba nápojů slazených cukrem může přispívat k obezitě a dlouhodobá konzumace některých nápojů slazených cukrem může přispívat k vážnému poškození zdraví.
Více informací Jak hluboko budeme muset sáhnout do kapsy? Blíží se nová daň z cukru. Podívejte se, co s tím souvisí
Slovensko zatěžuje hospodářskou činnost vysokými daněmi a odvody, což je poměrně škodlivý způsob získávání prostředků do státního rozpočtu. Tato daň by se svým charakterem zařadila po bok ostatních daní ze spotřeby. V současné době stát tímto způsobem získává zhruba čtrnáct procent daňových a odvodových příjmů.
Daň z nikotinových výrobků a daň ze slazených nápojů jsou zatím jediná dvě známá konsolidační opatření pro rok 2025. Ohlášené změny u daně ze slazených nápojů znamenají, že stát vybere do státního rozpočtu méně. Původní propočty počítaly s tím, že rozpočet v příštím roce získá na daních 85 milionů eur. Podle ministerstva financí snížení daně způsobí, že daňové příjmy v příštím roce klesnou o 5,8 milionu eur.
Dražší ceny by zasáhly i bezproblémové nápoje
Problémem tohoto návrhu je, že se jím zdaňují i nápoje slazené cukrem, které takto problematické nejsou. Lidé, kteří mají zdravotní omezení, musí se vyhýbat kravskému mléku a mohou pít pouze rostlinné alternativy, měli podle původního návrhu také platit více. „Laktózová intolerance je nejrozšířenější potravinovou intolerancí a na Slovensku ji má odhadem deset až třicet procent populace. Značná část lidí proto přirozeně sahá po různých alternativách, které jsou již dražší než klasické kravské mléko,“ vysvětluje Filip Kužma, ředitel Institutu moderního konzumu.
Na tomto příkladu vysvětluje, že tato daň byla prostě nespravedlivá. „Kravské mléko obsahuje přibližně 4,9 gramu mléčného cukru na 100 mililitrů. Protože se cukr v tomto mléce vyskytuje přirozeně, nebude podléhat dani. Naproti tomu některé mandlové nápoje obsahují pouze 2,8 gramu cukru na 100 mililitrů. Protože je však tento cukr přidáván, budou již podléhat dani, i když obsah cukru je nižší než u běžného kravského mléka,“ dodává Kužma. Institut také připravil hromadnou připomínku „za spravedlivé zdanění“, kterou podpořily asi čtyři tisíce lidí.
Čtěte více Vláda plánuje zvýšit daně a ušetřit čtyři miliardy eur. Skončí dotace na elektřinu a plyn
Hromadnou připomínku k návrhu připravila také opoziční strana Svoboda a solidarita. „Chceme vyzvat všechny sportovce, ale i další lidi, kteří nesouhlasí s dalším zdaněním, aby podepsali naši hromadnou připomínku. Uděláme vše pro to, aby vláda nezdanila lidi, ale šetřila především na své straně,“ uvedl předseda strany Branislav Gröhling.
Ministerstvo financí odmítá, že by se na jeho rozhodnutí podílela opozice. „Ministerstvo však nadále odmítá zneužívání tohoto tématu k politickým účelům a předem upozorňuje na možné ‚přivlastnění si‘ výsledku jednání některými politickými stranami,“ uvedlo ministerstvo. Daňové změny vítá i koaliční SNS.
Rozdílné sazby kritizovali i obchodníci
Kromě nespravedlnosti původního návrhu Kuzma poukázal na problematičnost nastavení jednotlivých sazeb. Ilustroval to právě na dani, která se měla týkat prášků rozpustných v bílkovinách. Upozornil, že například na 2,5kilogramové balení bílkovinného koncentrátu by se podle návrhu vztahovala spotřební daň ve výši 10,75 EUR. V současné době stojí takové balení 41,95 EUR. Navrhovaná daň tedy představuje více než 25 % jeho současné ceny a po zavedení nové daně a zvýšené DPH by za něj sportovci mohli zaplatit přibližně 54,85 %.
„Podle doporučeného dávkování lze z 2,5kilogramového balení vyrobit dvacet pět litrů nápoje. Při spotřební dani ve výši 10,75 EUR tak sazba daně činí až 0,43 EUR na litr vyrobeného nápoje. To je více než 0,15 eura na litr u malinovky nebo 0,30 eura na litr u energetického nápoje,“ vysvětlil Kužma problematickou část zákona, která se má podle aktuálního vyjádření ministerstva financí změnit.
