Nebezpečná choroba jabloní a hrušní. Jednejte, než bude pozdě

V mnoha zahradách rostou ovocné stromy. Abyste se mohli těšit z bohaté úrody, je třeba zajistit správné podmínky. Bohužel jsou naše stromy často vystaveny mnoha hrozbám, a to jak ze strany škůdců, tak chorob. Z tohoto důvodu je třeba porosty pravidelně monitorovat na přítomnost patogenů. Jednou z hlavních hrozeb je strupovitost jádrovin, která nejčastěji napadá jabloně a hrušně. Je proto důležité vědět, jak rozpoznat její příznaky a jak s touto chorobou bojovat dříve, než nám zničí úrodu a oslabí stromy.

Strupovitost na hrušních a jabloních

Jabloně a hrušně patří mezi nejběžnější stromy v zahradách. Stačí jim věnovat trochu času a pozornosti a jistě se vám odmění bohatou a zdravou úrodou. Bohužel se ovocné stromy často stávají obětí bakterií i houbových patogenů. Jednou z nejnebezpečnějších chorob je plíseň jádrovin, která napadá rostliny z čeledi růžovitých, včetně jabloní a hrušní, ale i kdouloně, moruše nebo hlohu. Způsobuje ji bakterie Erwinia amylovora, která obvykle přezimuje v ranách na napadených větvích. Spála se obvykle objevuje na jaře (během kvetení a růstu výhonků) a jejímu rozvoji prospívá vysoká vlhkost a teploty nad 18 stupňů Celsia. Bakterie se do pletiv dostávají přirozenými otvory (pestíky, píštěle) a mechanickým poškozením. Mimo jiné mohou být přenášeny větrem, hmyzem nebo ptáky.

První příznaky strupovitosti na hrušních a jabloních se objevují v době květu. Napadené květy vypadají, jako by byly namočené ve vodě, pak rychle vadnou, hnědnou a odumírají (neopadávají, ale zůstávají na stromě). Na listech si můžete všimnout hnědých skvrn. Obvykle se objevují mezi žilkami a nakonec pokryjí celý povrch listové čepele. Napadené listy se stáčejí dovnitř podél hlavní žilky a mohou zůstat na stromě po celé vegetační období.

Napadené výhony jabloní a hrušní získají tmavě hnědý nádech, takže vypadají jako spálené (odtud název choroby). Časem usychají a ohýbají se od špičky. Tmavě hnědé skvrny se objevují i na plodech. V důsledku toho odumírají, ale zůstávají na výhonech (připomínají mumie). Příznaky spály se objevují také na kůře – tehdy se objevují hydratované skvrny.

Jak bojovat proti spále?

Spála se šíří rychlým tempem. Pokud na jabloni nebo hrušni spatříte alarmující příznaky, co nejdříve zakročte. Uvědomte si, že se jedná o mimořádně nebezpečnou chorobu – za příznivých podmínek může během několika týdnů zničit všechny stromy v zahradě. Jak bojovat proti jádrovinám? Pokud jsou jednotlivé výhony napadeny, je třeba je okamžitě odstranit (nutně s „rezervou“ – asi 50 cm pod napadeným pletivem). Nemocné větve by se měly spálit. Řezné rány je dobré chránit speciální zahradnickou mastí. Takovou rostlinu je třeba každých 7-10 dní sledovat, zda se u ní neobjevují příznaky strupovitosti. V případě vysoké intenzity choroby může být nutné napadené rostliny zlikvidovat.

V boji proti spále je nesmírně důležitá prevence. Především je vhodné zvolit ochranné ošetření – nejlépe se osvědčí postřik měďnatými přípravky (i v době kvetení a růstu plodů). Kromě toho se vyplatí vybírat odrůdy hrušek a jablek, které jsou vůči spále odolné. Po řezu nezapomeňte vydezinfikovat zahradnické nářadí a případné rány ochránit zahradnickou mastí.