Zdroj: Shutterstock
Stromy mluví. Není to žádná pohádka, fantastická představivost či básnický jemnocit. To, že stromy mezi sebou komunikují, vyměňují si informace, dokonce se dokážou navzájem varovat před blížícím se nebezpečím, je dnes už vědecký fakt. Na rozdíl od nás lidí to dělají naprosto potichu.
Životní rytmus stromů je mnohem pomalejší než ten lidský – ostatně, vždyť rostou několik desetiletí až století. Za tak dlouhou dobu dokážou nashromáždit množství informací. Někdo by možná řekl, že jsou moudré.
Ekoložka a vědkyně Suzanne Simardová ve své knize Finding the Mother Tree (pozn. ve volném překladu Hledání mateřského stromu) popisuje výsledky svých pozorování, když pracovala v lesnické službě.
Zjistila, že stromy si posílají zprávy, signály i živiny prostřednictvím záhadné podzemní sítě hub – přes něco jako mykorizní internet. Ve středu této „mapy“ se nacházejí tzv. mateřské stromy – nejstarší a nejmocnější dřeviny, které jsou propojeny se svými mladými i starými sousedy.
Dokáží rozpoznat své děti-semenáčky a zásobit je živinami více než ostatní stromy. Tyto mocné staré entity slouží jako spojovací články pro džungli vláken a synaps. Dřeviny vnímají, komunikují a reagují jedna na druhou vysíláním chemických signálů.
Zdroj: Shutterstock
Stromy jsou solidární – poskytují živiny těm stromům, které jsou v horších podmínkách. Když mateřské dřeviny umírají, předávají získané znalosti svým příbuzným – o tom, co škodí, co naopak pomáhá, kdo je přítel a kdo nepřítel…
Pro zdraví a životnost lesa, ale i pro přežití sazenic je přítomnost těchto mateřských stromů nezbytná. Stromy jsou symbiotické, cíleně vytvářejí společenství. Proč? Důvod je prostý. Spolu dokážou snáze přežít.
K podobným zjištěním přišel i německý lesník a ochránce přírody Peter Wohlleben. Stromy mají paměť. Dokážou cítit bolest i prožívat emoce, tvrdí autor bestselleru Tajný život stromů.
„Zda jsou to buky, smrky nebo duby, všechny bolestivě vnímají, když je něco okusuje. Když se housenka zakousne do listu, tkáň kolem rány se změní. Navíc vysílá elektrické signály, zcela jako lidské tělo při poranění.
Jenže tento impuls se nešíří během milisekund jako v našem případě, ale pouze rychlostí jeden centimetr za minutu. Navzdory šnečímu tempu nereagují jednotlivé části těla stromu izolovaně.
Zdroj: Shutterstock
Pokud se například dostanou do potíží kořeny, informace se rozšíří do celého stromu a strom začne listy vypouštět vonné látky. Ne ledajaké, ale speciálně namíchané pro tento účel.
Mezi spoustou druhů hmyzu dokážou stromy rozeznat, o jakého padoucha jde. Za pomoci potravních feromonů si mohou cíleně přivolat predátory, které se radostně vrhnou na jejich trýznitele.“
Přečtěte si také
Schopnost stromů rozlišovat sliny hmyzu je důkazem, že i ony mají chuťové vjemy. Dokáží se však bránit i samy. Například dub v případě nebezpečí vylučuje do kůry hořké třísloviny, které mohou být pro požírající hmyz buď jedovaté a zahubí jej, nebo natolik změní chuť potravy, že se stane pro hmyz nepoživatelná.
Podobně reaguje i vrba. „Na nás lidi to však neplatí, právě naopak – čaj z vrbové kůry zmírňuje bolesti hlavy a horečku, považujeme ho za předchůdce aspirinu.“
Staří Slované, kteří považovali stromy, zejména lípu a dub, za posvátné, věřili v jejich nesmírnou sílu. Například taková vrba prý měla schopnost přenést na sebe nemoc.
Přečtěte si také
Kult stromů se však netýkal jen Slovanů, byl doložen u Keltů, Germánů, Řeků, Římanů… Už tehdy lidé věděli to, co my teď znovu objevujeme. A sice, že rostliny dokážou léčit nejen fyzické, ale také psychické nemoci člověka.
Jsme provázáni se stromy více, než si uvědomujeme, spojují nás pouta, která nevidíme. Jen občas se stane, že vyjdou na povrch. Podle někdejší lidové víry prý vyschlý ořech věštil smrt hospodáři.
Zdroj: Shutterstock
V případě Matouše, mého pradědečka, to však byla statná švestka, kterou z večera do rána z ničeho nic rozčeslo ve dvoji, jako by ji políbil blesk. V tu noc však bylo nebe klidné a tiché. Jako když se vydechne…
Zvykl se při ní přistavit vždy, když vyšel na pole za domem. Měl ji rád. Tak osobitě, uvnitř, potichu.
A čím jsou stromy pro vás? Jsou to jen stromy nebo v nich vidíte i něco víc? 21. březen je Mezinárodní den lesů. Co takhle udělat si vycházku do lesa? O tom, že vám padne vhod, není pochyb.
Text: Martina Deríková
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Pěkné bydlení 03/2023
