Podnikatelé předali Eriku Tomasovi účet za vyšší minimální mzdu. Výrazně překročíme normy, varují firmy
Změna vzorce pro stanovení minimální měsíční mzdy z 57 % na 60 % průměrné měsíční mzdy bude mít dopad na podnikatelské prostředí ve výši 110 milionů eur. Kč, která výrazně překročí standardy zemí Evropské unie (EU) a opět sníží již tak nízkou konkurenceschopnost Slovenska.
Návrh zákona obsahuje i části, které jdou nad rámec směrnice EU. Uvádí se to ve stanovisku Asociace průmyslových svazů a dopravy (APZD) k návrhu novely zákona o minimální mzdě, který měla v pondělí projednat tripartita.
I přes příplatky se podle asociace změna minimální mzdy dotkne většiny podnikatelských odvětví, jako je doprava, stavebnictví nebo zdravotnictví. Vláda odmítá zmírnit nárůst nákladů a nenabízí žádná kompenzační opatření, jako například v České republice, kde zrušili stupně náročnosti práce.
APZD zdůraznila, že návrh zákona je politickým rozhodnutím, přičemž sociální dialog se zaměstnavateli je formálně dodržován a je součástí politické kampaně. Asociace se rovněž domnívá, že návrh na znovuzavedení kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) je nad rámec směrnice EU. Jedná se o automatické rozšíření dohod na zaměstnavatele, kteří se vyjednávání neúčastnili, dohodu nepodepsali a o její existenci možná ani nevědí. Z modelových příkladů vyplývá, že stačí, aby se dohoda o pracovní činnosti pokrývající méně než 10 % trhu stala závaznou pro zbývajících 90 %, které nelze označit za reprezentativní.
Navzdory příplatkům se podle sdružení změna minimální mzdy dotkne většiny podnikatelských odvětví, např. dopravy, stavebnictví nebo zdravotnictví. Vláda odmítá zmírnit nárůst nákladů a nenabízí žádná kompenzační opatření, jako je tomu například v České republice, kde zrušili stupně náročnosti práce.
Svaz upozornil, že česká vláda souhlasila se zrušením stupňů zaručené mzdy (v SR stupňů náročnosti práce) pro soukromý sektor. Na rozdíl od Slovenska má Česká republika všechny příplatky kromě jednoho navázané na průměrnou mzdu, a to příplatku za práci ve ztíženém prostředí navázaného na minimální mzdu.
Návrh zákona obsahuje i části, které jdou nad rámec směrnice EU. Uvádí se to ve stanovisku Asociace průmyslových svazů a dopravy (APZD) k návrhu novely zákona o minimální mzdě, který měla v pondělí projednat tripartita.
Čtěte více Na Slovensko přichází známá švédská služba. Usnadní lidem placení v obchodech
Podle sdružení se změna minimální mzdy dotkne většiny podnikatelských odvětví, jako je doprava, stavebnictví nebo zdravotnictví. Vláda odmítá zmírnit nárůst nákladů a nenabízí žádná kompenzační opatření, jako například v České republice, kde zrušili stupně obtížnosti práce.
APZD zdůraznila, že návrh zákona je politickým rozhodnutím, přičemž sociální dialog se zaměstnavateli je formálně dodržován a je součástí politické kampaně. Asociace se rovněž domnívá, že návrh na znovuzavedení kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) je nad rámec směrnice EU. Jedná se o automatické rozšíření dohod na zaměstnavatele, kteří se vyjednávání neúčastnili, dohodu nepodepsali a o její existenci možná ani nevědí. Z modelových příkladů vyplývá, že stačí, aby se dohoda o pracovní činnosti pokrývající méně než 10 % trhu stala závaznou pro zbývajících 90 %, které nelze označit za reprezentativní.
Svaz upozornil, že česká vláda přistoupila ke zrušení stupňů zaručené mzdy (ve Slovenské republice stupňů náročnosti práce) pro soukromý sektor. Na rozdíl od Slovenska má Česká republika všechny příplatky kromě jednoho navázané na průměrnou mzdu, a to příplatku za práci ve ztíženém prostředí navázaného na minimální mzdu.
Z návrhu novely zákona, který v pondělí projednala Hospodářská a sociální rada (HSR) Slovenské republiky, vyplývá, že minimální mzda se zvýší z 57 % na 60 % průměrné měsíční mzdy. Tato změna vstoupí v platnost na začátku příštího roku a bude se týkat stanovení minimální mzdy pro rok 2026.
