Včerejší oznámení Národní zdravotnické organizace (EODY) v souvislosti s nárůstem případů černého kašle u nás zesílilo obavy z infekcí, kterým vakcíny předcházejí, nicméně se vrátily do Evropy a Řecka a hrozí vážné komplikace a úmrtí.
Občané v poslední době slýchají o propuknutí spalniček, v myslích většiny lidí „zapomenuté“ nemoci, nyní také o černém kašli. Meningitida je přitom „noční můra“ rodičů. Jde o nakažlivé a potenciálně závažné infekce, kterým se po desetiletí předcházelo očkováním. S tím, jak je to dané, přirozeně vyvstává každodenní otázka „proč se vracejí?“.
Podle profesora pulmonologie na Krétské univerzitě Nikose Tzanakise není odpověď jednoduchá a jde spíše o složitější situaci, protože každá infekce má své zvláštnosti. „Pokud jde o spalničky, existují mezery v očkování, které se zvýšily kvůli pandemii koronaviru a případy se týkají konkrétních populací, jako jsou Romové, a zemí, jako je Rumunsko.“
V Řecku bylo zaznamenáno osm případů spalniček, což je počet, který je považován za malý ve srovnání s ohniskem zaznamenaným v jiných evropských zemích, zejména v Rumunsku. Riziko dalších případů je však považováno za vysoké a odborníci nevylučují možnost nové epidemie. Poslední u nás byla v období 2017-2018 s více než 3200 případy a čtyřmi úmrtími.
Jak zdůrazňuje pan Tzanakis, spalničky jsou nejinfekčnější nemocí, která existuje. „Zvažte to je až 5x infekčnější než koronavirus. Proočkovanost proto musí přesáhnout 95 %“, vysvětluje pro ygeiamou.gr. V rámci posílení proočkovanosti doporučuje Národní imunizační výbor okamžité očkování dětí, mladistvých a dospělých, kteří nejsou očkováni potřebnými dávkami, vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR).
Zejména dle očkovacího kalendáře pro děti a dorost jsou doporučeny dvě dávky MMR vakcíny s tím, že 2. dávka se aplikuje ve věku 24–36 měsíců (lze však podat i dříve, po uplynutí 4 týdnů po první dávce). Obě dávky vakcíny by měly být podány po 12 měsících věku.
Děti a mladiství, kteří nebyli očkováni 2. dávkou, by to měli co nejdříve nahradit. Pokud jde o dospělé, zdůrazňuje se, že podle očkovacího kalendáře dospělých jsou lidé narození před rokem 1970 považováni za imunní.
Osoby narozené po roce 1970 měly být očkovány dvěma dávkami MMR s intervalem alespoň 4 týdnů mezi dávkami. V případě, že není v anamnéze onemocnění nebo není historie očkování známa, je osoba považována za neočkovanou a doporučuje se podání dvou dávek vakcíny s minimálním odstupem 4 týdnů.
Případ černého kašle
Pokud jde o černý kašel, infekci, proti které se v Řecku očkuje v prvních měsících života, pan Tzanakis poukazuje na to, že jde o onemocnění, které má opakující se cykly každé tři až pět let. „Je možné, že kvůli pandemii také klesla proočkovanost a vyvolala propuknutí,“ říká. V Řecku bylo v prvních dvou měsících roku 2024 zaznamenáno 34 případů černého kašle, z toho 17 dětí a mladistvých. Šest se týkalo kojenců mladších jednoho roku a bohužel se jednalo o jedno dítě.
Pan Tzanakis na stejné vlně jako pediatři a specialisté na EODY poznamenává, že problém s černým kašlem je závažnější u kojenců. Proto je bezpodmínečně nutné očkovat těhotné ženy proti černému kašli v každém těhotenství, bez ohledu na to, zda byly v dětství plně očkovány. „Dětská vakcína obvykle ztrácí svou ochranu po 40. roce věku. Proto ji také dospělí musí každé desetiletí opakovat,“ zdůrazňuje pan Tzanakis.
Strach z meningitidy
Spolu se spalničkami, černým kašlem, permanentní přítomností koronaviru a sezónní chřipkou je pro rodiče „bolest hlavy“ i meningitida. Jde přece o nedávný incident studenta v Patrasu, který je ve vážném stavu hospitalizován po náhlém propuknutí meningitidy.
Pod pojmem bakteriální meningitida se podle EODY rozumí akutní infekce centrálního nervového systému bakteriemi postihujícími mozkové pleny. Mezi odpovědné infekční agens patří mimo jiné meningokok.
Infekční agens se přenášejí přímým osobním kontaktem s kapénkami respiračního sekretu. Zdrojem šíření jsou asymptomatičtí nosiči, kteří se odhadují na přibližně 10 % běžné populace a zasahují až 25 % teenagerů a mladých dospělých. Meningokokové onemocnění se může projevit jako meningokoková meningitida, sepse nebo obojí.
Naše země monitoruje meningokoková onemocnění prostřednictvím systému povinného hlášení. Během období 2004-2023 bylo do EODY hlášeno celkem 1133 případů meningokokového onemocnění. Výskyt onemocnění vykazoval v letech 2013 až 2022 výrazný klesající trend. Zejména v období pandemie Covid-19 dosahoval výskyt onemocnění nejnižších hodnot, což bylo přičítáno provádění restriktivních opatření (sociální distancování, nošení masky, zavírání škol). V roce 2023 se incidence onemocnění zvýšila a dosáhla propandemické úrovně.
Onemocnění vykázalo nejvyšší výskyt ve věkové skupině 0-4 let, následovaly věkové skupiny 5-14 let a 15-24 let. Ve věkových skupinách nad 25 let je průměrný roční hlášený výskyt meningokokových onemocnění obzvláště nízký. U nás je 77,1 % případů meningokokového onemocnění, kde byla stanovena séroskupina, způsobeno séroskupinou B, zatímco séroskupina C je ve frekvenci druhá.
ygeiamou.gr