Šéf mBank na Slovensku: Zlevňování hypoték lze očekávat, ale postupně. Sazbu kolem tří procent považuji za zdravou

„Ve střednědobém horizontu lze očekávat, že Evropská centrální banka (ECB) bude pokračovat v postupném snižování sazeb. To by mohlo znamenat, že sazby by mohly klesnout na úroveň, kterou považuji za zdravou. Hovoříme o sazbách hypoték, které by se mohly pohybovat kolem tří procent,“ říká Robert Christof.

V rozhovoru hovoří také o tom, jak se digitální bance daří na Slovensku a jak si vybírá inovace, které se rozhodne přinést. „Pokud je inovace schopna se uchytit nejen u takzvaných prvních nadšenců, ale i u širších vrstev klientů, pak je to moment, kdy má smysl s inovací přijít,“ říká.

Jak se daří digitální bance na Slovensku?

Stručně řečeno dobře. Na trh jsme vstoupili před šestnácti lety a už tehdy jsme byli digitální bankou. Bylo to v době, kdy to ještě nebyl standard. Automaticky jsme přinesli řadu inovací, byli jsme plně integrovaní do internetového bankovnictví a přišli jsme s konceptem nízkých poplatků. V digitální oblasti jsme měli určitou konkurenční výhodu, ale během pandemie si i všichni konkurenti definitivně uvědomili, že bez dobře fungující digitální platformy to nejde. Takže masivně investovali do digitální přítomnosti a dnes to není nic výjimečného. Samozřejmě se musíme neustále srovnávat s konkurencí, náš pohled směřuje k nebankovním subjektům, jako jsou Revolut, N26 a Starling Bank.

Na Slovensku se vedla poměrně bouřlivá debata kolem toho, že ceny hypoték se za zhruba dva roky zčtyřnásobily. Velkou vinu na tom nese ECB s inflací a růstem úrokových sazeb. Ty nyní klesly a mnoho lidí automaticky očekává, že úvěry budou levnější. Jak si to představujete?

Vidím to v krátkodobém a střednědobém horizontu. Pokud se podíváme na krátkodobý horizont, byl bych velmi opatrný při zvyšování jakýchkoli očekávání. Skutečnost, že ECB snížila sazby o čtvrt procentního bodu, nebude mít na sazby hypoték žádný podstatný vliv.

Ve střednědobém horizontu lze očekávat, že bude pokračovat v postupném snižování sazeb. To by mohlo znamenat, že by mohly klesnout na úroveň, kterou považuji za zdravou. Hovoříme o sazbách hypoték, které by se mohly pohybovat kolem tří procent, přesněji řečeno někde nad touto hranicí. Nemyslím si, že se v budoucnu vrátíme do situace, kdy budou hypotéky za jedno až dvě procenta. Vzhledem k míře inflace a dalším parametrům trhu očekávám, že sazby hypoték budou nad třemi procenty.

Vaše sdělení čtenáři tedy zní, že i on dostane nabídku kolem tří procent, takže nemá smysl čekat na dramaticky lepší nabídku.

Přesně tak. Myslím, že to je dlouhodobě zdravá úroková sazba úvěru na bydlení, která je dobrá pro klienta, banku i trh obecně.

Co se stane, když centrální banka sníží úrokové sazby? Jak se to promítne prostřednictvím mechanismu banky do ceny úvěru pro klienta?

Podíváme-li se na to, z čeho se skládá úroková sazba nabízená klientovi, vidíme několik složek. První je skutečná cena peněz pro banku. Ta je určována složitými mechanismy. Závisí na tom, zda banka využívá vlastní zdroje, nebo si půjčuje peníze na trhu. Je to poměrně složité, ale zjednodušeně řečeno, peníze, které banka půjčuje, banku něco stojí.

Druhou složkou je oceňování rizika. Banka někomu půjčuje peníze a musí být schopna určit míru rizika, která je s tím spojena. U hypoték se banky pojišťují tím, že zastaví nemovitost, ale pokud klient nesplácí a je třeba ji zpeněžit, jde o čas. Není to okamžité.

Navíc pokud dojde k nějaké vážné krizi, která se dotkne nemovitostí, a cena nemovitostí klesne, zastavená nemovitost nemusí stačit na pokrytí případných ztrát z nesplaceného úvěru. Pravděpodobnost, že se něco takového stane, samozřejmě není vysoká, ale banka s tím musí v rozumné míře počítat.

Více informací Po mnoha letech nastal zlom. Hypotéky nebo jiné půjčky mohou být levnější.

Jaké jsou další složky?

Třetí složkou jsou skutečné náklady spojené s poskytnutím úvěru. Poskytnutí úvěru je administrativně náročný proces, který banku stojí peníze. Čtvrtou složkou je přiměřený zisk. Hodně jsem to zjednodušil, ale když tyto čtyři složky sečtu, dostanu výslednou sazbu pro klienta.

Zkusme si to tedy namodelovat. Co se stane, když centrální banka během jednoho roku čtyřikrát po sobě sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Co se stane se sazbou klienta?

Můžeme to rozdělit postupně. Rizikovost téhož klienta se pravděpodobně nezmění. Rizikovost není přímo vázána na to, jaká je úroková sazba. Náklady na poskytnutí úvěru se pravděpodobně nezmění a výše přiměřeného zisku také zůstane stejná. Rozhodnutí centrální banky tedy mění jednu ze čtyř složek, přičemž ostatní tři jsou víceméně stejné. Změna sazeb se samozřejmě projeví, ale ne lineárně. Pokud centrální banka sníží své sazby o procentní bod, neznamená to, že sazby klienta klesnou o procentní bod.

Lze odhadnout váhu parametru, který se mění?

To samozřejmě závisí na tom, jak vysoká je sazba centrální banky, která se mění. Pokud banka snižuje svou sazbu například ze šesti procent, bude to zcela jiná situace, než když sníží sazbu o dvě procenta. V období velmi nízkých úrokových sazeb nehrály náklady na fondy prakticky žádnou roli a náklady na úvěry byly určovány všemi ostatními, které se nezměnily. Na druhou stranu existují situace, kdy tato složka tvoří většinu ceny pro klienta. Neexistuje tedy jedna univerzálně správná odpověď.

V minulosti měla vaše banka roky, kdy nedosahovala zisku. Jak vypadá situace v tomto ohledu nyní?

Banka hospodaří v souladu s očekáváním akcionářů a je zisková. Do banky jsem nastoupil před šesti lety a jedním z mých hlavních úkolů bylo zabývat se ziskovostí a efektivitou procesů. Podnikli jsme řadu kroků, které vedly k absolutnímu zlepšení po finanční stránce. Zaměřujeme se na zvyšování počtu aktivních klientů a využívání našich produktů a služeb.

Na trhu působíme již více než šestnáct let. mBank změnila trh tím, že nabízí produkty a služby za podmínek, o kterých tradiční banky dříve tvrdily, že nejsou možné. Součástí obchodního modelu banky jsou však relativně omezené příjmy z poplatků. V důsledku toho se banka musí spoléhat na příjmy, které získává z výběru vkladů od klientů, a na příjmy z úvěrů. V nedávné minulosti byly dokonce záporné úrokové sazby, takže se banka nemohla spoléhat na příjmy z vkladů. Zdrojem příjmů zůstává poskytování úvěrů, přičemž vybudování úvěrové základny vyžaduje určitý čas. Bylo jen otázkou času, kdy banka získá kritickou masu klientů. V tomto okamžiku již banky vydělávají na vkladech. Na trhu již neexistují záporné úrokové sazby. V tuto chvíli je tedy ziskovost banky opět založena na třech pilířích: máme příjmy z přijatých vkladů, z poskytnutých úvěrů a také něco získáváme z poplatků, ale to je relativně malý zdroj příjmů.

mBank byla zisková ještě předtím, než ECB začala zvyšovat úrokové sazby, její rozhodnutí samozřejmě bankám v eurozóně ještě pomohla a tvorba zisku se zrychlila.

Více informací Penta ukázala, jak by měl vypadat nový velký projekt u Dunaje. Jeho výstavba potrvá více než deset let a bude stát stovky milionů eur.

O kolika klientech nebo úvěrech se v současné době hovoří?

Roste nám počet klientů v řádech desítek tisíc ročně. Sledujeme především aktivní klienty. Na trhu neexistuje jednotná metodika pro počty klientů. Existují banky, které mohou vykazovat úplně všechny klienty, my vyhodnocujeme aktivitu klientů na více úrovních. Mezi klienty jsou ti, kteří jsou zcela neaktivní, pak samozřejmě ti, kteří dostávají pravidelné výplaty, používají kartu, mají u nás své úspory, mají úvěr a tak dále. Takže neexistuje jednoduchá metrika. V tuto chvíli se míra aktivace naší akvizice pohybuje kolem 80 procent. Ale samozřejmě chceme růst napříč celým portfoliem, takže to zahrnuje i vklady a úvěry. S námi po boku klient vše řeší rychle a efektivně. Jsme univerzální banka, která řeší potřeby klientů pohodlně, bezpečně a digitálně. V současné době má banka zhruba 330 tisíc klientů.

Jak vnímáte skutečnost, že se na Slovensko vrátila bankovní daň?

Chápeme potřebu ozdravit veřejné finance, ale osobně si myslím, že existovala i jiná řešení než zavedení bankovní daně. Silný a zdravý stát potřebuje silný a zdravý bankovní sektor, a tomu bankovní daň rozhodně nepomůže.

Jak banka přemýšlí o tom, jaké inovace přinese na Slovensko? Slováci obecně přijímají platební inovace dobře, například bezkontaktní platby. Na druhou stranu například velké sociální sítě do jisté míry využívají malý slovenský trh k experimentování. Zkusí si nějakou inovaci otestovat, a pokud se jim neosvědčí a přijdou o pár uživatelů na malém trhu, nevadí. Jak to vidí mBank?

Vaše úvaha dává smysl u nadnárodních společností. Pokud velká společnost zavádí inovaci, má v podstatě dvě možnosti: buď jde rovnou do země, která od ní očekává nejvíce, nebo ji testuje na menších trzích. Pak ji podle potřeby rozšíří do dalších zemí. My působíme v Polsku, České republice a na Slovensku a žádný z těchto trhů k testování inovací nevyužíváme. Pokud se domníváme, že inovace má smysl, spíše vyhodnocujeme, která země je na přijetí konkrétní technologie připravena. Chceme být a jsme lídrem zejména v oblasti platebních inovací. Jako první jsme přišli s virtuálními platebními kartami, jako jedni z prvních jsme zavedli platební služby prostřednictvím telefonu a hodinek. Nyní jsme jako první zavedli platební kroužek. Pokud inovace mohou přijmout nejen tzv. první nadšenci, ale i širší klientela, pak má smysl s inovací přicházet.

Jak o tom přemýšlíte, protože mluvíte o tom, co banka přinesla, ale banka zatím nezavedla například okamžité platby. Jak tedy vybíráte inovace, které se rozhodnete zavést?

Okamžité platby přijdou, jsme teprve v testovacím režimu. Jedná se o evropské nařízení, takže všechny banky budou muset okamžité platby nabízet. Přijímání okamžitých plateb bude muset být k dispozici nejpozději 9. ledna příštího roku, odesílání okamžitých plateb do 9. října 2025. . Na inovace myslíme s dostatečným předstihem, klíčová je technologická připravenost. Například v případě platebního prstenu jsme čekali na okamžik, kdy se objeví prsten, který má v sobě integrovaný pasivní certifikovaný čip. Jde o bezpečnost a pohodlí. Přitom čtyřicet procent našich plateb už dnes probíhá takzvaně tokenem, tedy hodinkami, mobilním telefonem. Podle našeho názoru prsten posouvá jednoduchost placení ještě dál.

Přečtěte si více Jsou nové 13. důchody spravedlivé? Přepočítali, které rodiny dostanou největší podporu

Uvažovali jste v tomto případě například o vytvoření řešení, které by se integrovalo do stávajících chytrých kroužků?

Chápu, že někdo bude čekat na řešení, které integruje do svého chytrého prstenu. Ale my cílíme na klienty, kteří budou chtít prstenem platit a zároveň nemají zájem, aby jim prsten vyhodnocoval například parametry spánku.

Ještě se vrátím ke stavu bankovního trhu. Na Slovensku byla určitá přímá konkurence, ale koncept se neujal. Zuno skončilo na trhu, 365.bank upustila od plně digitálního konceptu. Zdá se, že na Slovensku nejde o plně funkční formát.

Souhlasím s tvrzením, že k tomu, abyste byli v dnešní době plnohodnotnou bankou, potřebujete jak digitální, tak fyzickou přítomnost. Pokud chcete být fintech společností s jedním produktem, můžete si dovolit být kompletně digitální službou. To ale znamená, že vaše cílová skupina bude poměrně úzká. Pokud chcete být plnohodnotnou pobočkovou bankou a chcete širší cílovou skupinu, potřebujete i fyzické pobočky. Zabýváme se tím, jak velký podíl služeb by měl být poskytován digitálně a jakou roli by měly hrát fyzické pobočky.

Jak o tom přemýšlíte?

V úvahu přicházejí dva přístupy. První je tradičnější, kdy pobočka skutečně poskytovala klientovi jedinečnou službu. Druhý přístup si klade otázku, zda by pobočka neměla být pouze prostorem, kam si klient může přijít pro radu ohledně toho, jak správně používat připravená digitální řešení. Když klient přijde na pobočku s problémem, bankéř může teoreticky jeho problém vyřešit ve svém vlastním systému. To my ale nechceme. Druhou možností je, že bankéř pomůže klientovi najít řešení v aplikaci, kterou klient má.

Jsme přesvědčeni, že digitální řešení dává klientovi možnost individuálně si nastavit služby tak, jak je chce využívat. Například prostřednictvím aplikace mBank může provést změny na několik kliknutí. Mám na mysli limity na kartách, lze také vypnout kontroverzní systém dynamické konverze měn (DCC), lze vypnout magnetický proužek a zvýšit bezpečnost karty, protože ji nikdo nemůže zkopírovat. Jsme přesvědčeni, že pobočka by měla klientovi pomáhat využívat digitální služby. Mnoho klientů zde stále potřebuje pomoc.

Přečtěte si více Lidé s minimální mzdou v Lucembursku by patřili k nejlépe vydělávajícím v zemi. Naše minimální mzda patří k nejnižším v EU

Jak obtížné je pro digitální banku poskytovat složitější produkty, než jsou hypotéky, které prakticky vyžadují existenci fyzické, protože je třeba podepsat úvěrovou smlouvu.

Obecně vytváříme produkty, které by měly být jednoduché a primárně určené pro mobilní aplikaci. Ne všechno se dá udělat tímto způsobem. Existují produkty, u kterých můžete začít digitálně, ale celý proces musíte dokončit fyzicky . Proto potřebujeme i několik poboček. Hypotéku si člověk bere maximálně párkrát za život. Domníváme se, že není takový problém dojet na pobočku, řekněme třicet kilometrů, aby podepsal úvěrovou smlouvu. Věříme však, že i regulace nás postupně dovede k tomu, že i hypotéku bude možné poskytnout zcela digitálně. Potřebujeme však, aby se digitalizovaly i procesy s tím spojené, například komunikace s katastrem nemovitostí.

Nevyžadují klienti od začátku asistenci živého člověka?

Zatím rozhodně ano. Je to závazek na mnoho let, mluvíme o velkých částkách. Chce to konzultovat jednotlivé kroky. Banky jsou tu také od toho, aby posoudily, zda je pro klienta v konkrétní životní situaci dobré vzít si velký úvěr. Hypotéka je dnes typickým produktem, kdy klient chce navštívit banku.