Slovensko stárne, náklady státu výrazně vzrostou. Naši ekonomiku čekají zásadní změny, tvrdí analytici

Jeden z největších dopadů tohoto vývoje bude mít na veřejné finance. „Stárnutí populace je nevyhnutelně spojeno s náklady na důchody, ale také na dlouhodobou péči a zdravotnictví obecně, protože většina veřejných výdajů na zdravotní péči se kumuluje v nejstarším věku,“ vysvětlují ekonomové VÚB banky Zdenko Štefanides a Michal Lehuta.

V současné době tvoří výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva v průměru 24 % výkonu ekonomiky v EU, zatímco na Slovensku je to stále 19 % hrubého domácího produktu (HDP). Tuto relativně dobrou situaci ovlivňuje početně silná generace lidí narozených v 70. a 80. letech, kteří pracují, podnikají, významně přispívají do veřejných financí a zároveň z nich relativně málo čerpají. Tato situace se však v dlouhodobém horizontu prudce změní, upozorňují analytici. Místo generace tzv. husákových dětí nastupuje mnohem slabší, o třetinu až polovinu méně početná populace.

Více informací Pro důchodce nebude mít kdo pracovat. Výdaje vzrostou o miliardy, Slovensko se na to nepřipravuje

Podle odhadů Evropské komise (EK) bude na Slovensku na konci roku 2030 o 194 tisíc důchodců více než v roce 2022. Naopak počet přispěvatelů do systému má být o 94 tisíc nižší. Jejich vzájemný poměr klesne z více než 1,6 na méně než 1,4. „S růstem počtu důchodců se celkové veřejné náklady na stárnutí v naší zemi zvýší do roku 2030 oproti roku 2022 o téměř 3 procentní body HDP. V žádné jiné zemi EU neporostou náklady na stárnutí v příštích letech rychleji než na Slovensku,“ zdůraznili ekonomové.

Významný bude také dopad měnícího se demografického vývoje na trh s nemovitostmi a hypotékami. „Počet lidí ve věku 25 až 44 let, kteří na Slovensku tvoří většinu zájemců o bydlení a žadatelů o hypotéku, dosáhl vrcholu v roce 2017. Do roku 2040 bude v této věkové kategorii o 460 000 osob méně než dnes. To představuje pokles o téměř 30 %,“ vypočítali analytici VÚB. Takový vývoj podle nich pravděpodobně utlumí poptávku a zmírní dynamiku cen bydlení.

Na dlouhodobý trend poklesu mladé populace a jeho dopad na hypotéky upozornila i Národní banka Slovenska (NBS). Podíl obyvatel mladších 35 let na aktivním obyvatelstvu (ve věku 20-64 let) se za posledních zhruba 40 let snížil ze 44 % na 29 %. Ke dvěma třetinám tohoto poklesu došlo po roce 2006.

„Podíl hypoték poskytnutých mladším dlužníkům se na hypotečním trhu dlouhodobě pomalu snižuje, a to především v důsledku demografického vývoje. Za posledních pět let se podíl aktivní populace ve věku 20 až 34 let snížil o 10 %, zatímco podíl hypoték mladším dlužníkům klesl o 13 %,“ vyčíslila centrální banka.

Více informací Demografická prognóza Slovenska: 660 tisíc lidí vymře, země pomalu vymírá

Stárnutí populace výrazně ovlivní i trh práce na Slovensku. Podle prognózy Eurostatu se do roku 2035 sníží počet pracovních sil ve věkové skupině 18-64 let o 7 % a počet osob starších 64 let se zvýší o 20 %. „Tento vývoj je jistý. Všichni lidé, kteří do roku 2035 vstoupí na trh práce, se již narodili,“ vysvětlil Marián Kočiš, analytik Slovenské sporiteľny. Do roku 2050 bude mimo trh práce dokonce 19 % pracovní síly a počet osob starších 64 let se zvýší o 32 %.

Podle ekonoma by tlaky na trhu práce vyplývající z demografických změn mohla zmírnit vyšší účast mladých lidí a lidí v poproduktivním věku. Slovensko patří v současné době k zemím EU s nejnižší mírou účasti lidí v těchto věkových kategoriích na trhu práce. „Proto je třeba v rozumném časovém horizontu přijmout opatření na podporu efektivnějšího zapojení (nejen) mladých lidí či seniorů na trhu práce,“ zdůraznil Kočiš.