Thomas slibuje, že statisíce lidí budou vydělávat více. Firmy už účet zaplatily, bude to prý drahé

Podle Asociace průmyslových svazů a dopravy bude mít změna vzorce pro stanovení minimální mzdy z 57 na 60 procent průměrné měsíční mzdy z doby před dvěma lety dopad na podnikatelské prostředí ve výši 110 milionů eur. Svaz rovněž upozorňuje, že návrh zákona obsahuje části, které jdou nad rámec směrnice EU.

Podle dalšího zástupce firem, Republikové unie zaměstnavatelů, je návrh ministerstva práce škodlivý a snižuje konkurenceschopnost našich firem. Zaměstnavatelé také vyčítají ministerstvu práce, které vede Erik Tomas (Hlas), že s návrhem přichází v nevhodnou dobu, kdy jsou hlavní obchodní partneři Slovenska v recesi. „Vzhledem ke stavu veřejných financí lze předpokládat negativní dopady konsolidace veřejných financí, která s vysokou pravděpodobností přinese další zvýšení daňové a odvodové zátěže. Návrh tak bude další a v tomto případě zcela zbytečnou ranou pro konkurenceschopnost slovenských podniků,“ uvádí se ve stanovisku svazu.

Změny naopak vítají odboráři, kteří návrh podpořili svými připomínkami. „Podle očekávání zástupci odborů tento zákon schválili a podpořili, ale s připomínkami. Zaměstnavatelé svůj souhlas s navrhovaným zákonem nevyjádřili. Bylo dohodnuto, že vzhledem k průběhu procesu nemůže být tento zákon předložen na červnovou schůzi parlamentu, protože se nestihne předložit na středeční (22. května) jednání vlády, neboť dnes o něm ještě jedná Legislativní rada vlády. Do zákona je nutné zapracovat připomínky,“ uvedl v této souvislosti ministr Tomáš.

Číst dál Lidé s minimální mzdou v Lucembursku by patřili k nejlépe vydělávajícím v zemi. Naše minimální mzda patří k nejnižším v EU

Boj za vyšší minimální mzdu začal

První kolo tripartitních jednání skončilo s očekávaným výsledkem. Firmy návrat k situaci platné do roku 2021, kdy vzorec pro výpočet změnil bývalý ministr práce Milan Krajniak (Sme rodina), odmítají, zástupci zaměstnanců jej vítají.

Zástupcům zaměstnavatelů vadí zejména příplatky za práci v noci, o víkendech a svátcích, které jsou navázány na minimální mzdu. To jednoduše znamená, že čím vyšší je minimální mzda, tím vyšší budou příplatky za práci v nestandardních hodinách.

Asociace průmyslových a dopravních svazů upozorňuje, že prostřednictvím příplatků by změna zasáhla většinu podniků, pracovníků v dopravě, stavebnictví a dokonce i ve zdravotnictví. Zaměstnavatelé se také obávají, zda firmy v některých regionech budou schopny podle nových pravidel platit svým zaměstnancům. „Návrh na zvýšení minimální mzdy v podobě, v jaké jej předložila vláda, jsme nepodpořili, protože se obáváme, že zejména v méně ekonomicky rozvinutých regionech budou mít zaměstnavatelé problém navrhované zvýšení mezd pokrýt. Sdělili jsme také, že by bylo dobré zamyslet se nad výší daňového zatížení minimální mzdy. V letech 2016 až 2024 se toto zatížení minimální mzdy také zvýšilo z 29 procent na 37,5 procenta,“ uvedl Mário Lelovský, místopředseda Republikové unie.

Odboráři naopak změny navrhované vládou schvalují. „Podporujeme stanovení minimální mzdy pro Slovenskou republiku tímto způsobem, ale jsme také rádi, že v zákoně o minimální mzdě zůstala zachována možnost dohody sociálních partnerů o minimální mzdě, je to priorita, trvala na tom sama Evropská komise i sociální partneři na evropské úrovni, že dohoda sociálních partnerů by měla mít přednost před jakýmkoli jiným zásahem, například ze strany vlády nebo nastavení automatu, jak to umožňuje naše legislativa,“ uvedla Monika Uhlerová, předsedkyně Konfederace odborových svazů.

Více informací Budou mít desetitisíce důchodců vyšší důchody? SNS vyzývá ke změně, ale bude to drahé

V současné době je minimální mzda, kterou pobírá osoba v nejnižší úrovni náročnosti práce v rámci tabulek, 750 eur hrubého měsíčně. Její výši určuje automat, v praxi však částka, kterou pobírají osoby s nejnižšími příjmy v ekonomice, závisí na výsledku tripartitních jednání. Pokud by však nový automat fungoval již v loňském roce, dostávali by tito zaměstnanci letos 783 eur.

Pro rok 2025 však bude stále platit starý vzorec – minimální mzda se tedy bude vypočítávat jako 57násobek průměrné mzdy v ekonomice před dvěma lety. V roce 2023 byla průměrná mzda 1430 eur, a tak by podle automatu měla minimální mzda v roce 2025 činit 815 eur. Tato částka bude samozřejmě platit pouze tehdy, pokud se podniky, odbory a vláda nedohodnou jinak. Přesně to se stalo při posledních dvou jednáních v předchozích letech, kdy odboráři dosáhli historického úspěchu, když vyjednali částku minimální mzdy vyšší než automatickou minimální mzdu.

Dojde k propouštění?

Ministr práce Tomas připomíná, že aby nový vzorec začal platit, musí být nový zákon schválen parlamentem do konce letošního roku. V takovém případě by se podle nových pravidel začalo vyjednávat příští rok a lidé by vyšší minimální mzdu začali dostávat až v roce 2026. Podle odhadů a na základě nových výpočtů by minimální mzda za dva roky vzrostla na 920 eur a v roce 2027 na 970 eur. Vše však bude záviset na tom, jaká bude průměrná mzda v ekonomice v letech 2024 a 2025, a také na výsledcích jednání sociálních partnerů.

V současné době však slovenská minimální mzda v nominálním vyjádření patří k nejnižším v Evropské unii (EU). Nižší minimální mzdu než my mají pouze Bulhaři (477 eur), Rumuni (663 eur), Maďaři (697 eur) a Lotyši (700 eur). Nejvyšší minimální mzdu mají Lucembursko (2 571 eur), Nizozemsko (2 183 eur) a Irsko (2 146 eur).

Podle ministerstva je současné nastavení minimální mzdy problematické i proto, že podle transpozice evropské směrnice o přiměřené minimální mzdě by se nejnižší mzdy měly pohybovat na úrovni zhruba poloviny průměrné mzdy v daném roce. Například v loňském roce, jak jsme uvedli výše, činila minimální mzda 1 430 eur, zatímco minimální mzda 700 eur. To představovalo podíl 48,95 %, tedy méně než 50 %. Návrat k původnímu nastavení automatu by tedy mohl Slovensku pomoci dopracovat se k tomuto cíli.

Více informací Více než 200 tisícům zaměstnanců se výrazně zvýší mzdy. Změny čekají na nejhůře vydělávající zaměstnance

Kritici zvýšení minimální mzdy již dlouho varují, že takový krok může způsobit propouštění v chudších regionech – firmy podle nich jednoduše nemohou pokrýt zvýšené náklady spojené s růstem mezd. Ministr Tomáš však s takovými tvrzeními nesouhlasí a poukazuje na to, že nezaměstnanost na Slovensku je v současné době na historickém minimu – pohybuje se kolem čtyř procent a máme také desítky tisíc volných pracovních míst. „Neobáváme se, že by zvýšení minimální mzdy mělo negativní dopad na zaměstnanost,“ zdůraznil šéf resortu práce.