Velký pátek je sice poslední den půstu, ale ten nejpřísnější. Důvod je jednoduchý – v tento den ukřižovali Ježíše. Zároveň je symbolem očisty. V některých končinách se lidé koupali před východem slunce v potoce, aby byli po celý rok zdraví, jde oblévali kalnou vodou stáje. Jaká jídla patří k tomuto dni pokání?
Nejpřísnější den půstu
Velkému pátku se říká také den Božího Beránka. Naši předkové, silnější věřící, především evangelíci, pili jen vodu. Ženy chodily do kostela v černém.
Bez masa, klobásy či smetany a přece fantastická.
Z jídel, které se na Slovensku podávaly to byly nejčastěji kyselé ryby, obilné kaše, mléčné polévky nebo nudle s mákem. Pravidlem bylo, že můžete jíst jen 3krát za den, z toho jen jednou však dosytá.
Tradiční, sladké nudle jako od babičky.
Zvyky spojené s Velkým pátkem
Tento den doprovázelo i několik zvyků, které se mírně odlišovaly podle jednotlivých regionů. Noc ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek měla speciální moc. Podle představ našich prapředků patřila špatným silám. Jelikož podle pověr mohli uškodit nejen lidem, ale i zvířatům a úrodě – celému hospodářství, snažili se před nimi bránit očistnými zvyky. Stáje natírali česnekem nebo kolomaží. Kromě strig měli škodit i strigoni, kteří chodili po katastru a hledali způsoby, jak uškodit.
Se zemí se hýbat nemohlo, dobytek dostal značkování
Přestože se v tento den nesmělo nic sázet ani sít, byl ideální čas na roubování mladých stromků. Zajímavou vírou bylo, že v tento den se lépe hojí rány – a to nejen pokud jde o rostliny. Právě proto hospodáři dávali dobytku znamení, například značkovali ovce různými zářezy do uší. Jelikož pohyby se zemí mohly signalizovat špatné síly, součástí Velkého pátku byly i metody, které měly vyplašit a odehnat krtky.
Bramborové lokše s mákem a švestkovou marmeládou
Syté jídlo podle našich babiček mám. Mňam, to je dobrota!
V různých končinách byly různé: například v okolí Bratislavy měla k tomuto účelu sloužit velikonoční šunka zavěšená na dřevěný háj, jinde musel hospodyně po polích chodit v botách namaštěných slaninou, v jiných končinách bylo zvykem obsypat stodolu mraveništěm.
Co chystaly hospodyňky na Bílou sobotu
Velký pátek byl pro hospodyňky přípravou na Bílou sobotu. Snad nejdůležitější součástí tohoto dne velikonočních svátků bylo svěcení velikonočních košíků. Domácí paní plnily proutěné košíky dobrotami, které si během čtyřicetidenního půstu musely odříkat. Patřily k nim zejména klobásy, šunka, chléb, bílé koláče, jablka, řepa, křen, ale i malovaná vajíčka.
Šunka jako tělo Ježíše, koláč jako trnová koruna, klobásy představovaly pomlázku
Šunka symbolizovala tělo Ježíše Krista, vejce byla symbolem plodnosti a nového života. Klobásy zase představovaly pomlázku, kterou bičovali Ježíše. Mazanec nebo jiný bílý kulatý koláč symbolizoval trnovou korunu.
Pečená šunka s hořčicovo-medovou kůrkou
Úžasně šťavnatá a podmanivě aromatická šunka, která má tak univerzální…
V některých regionech nemohla v košíku chybět ani hrudka – z vajec a mléka.
Mramorovaná velikonoční hrudka
Tradiční sýr či hrudka se podává jako součást obložené mísy nebo jen tak s kouskem chleba. Aby byla…
Takto naplněný košík přikryli ručně dělanými háčkovanými nebo vyšívanými dečkami, které požehnal kněz. Posvěcený košík znamenal ukončení půstu a jídla v něm jsou určena k velikonočnímu pohoštění. Nic z těchto posvěcených jídel se nesmělo zahodit. Zbytky házeli do ohně nebo je zužitkovali jako kompost.
Bílá sobota byla plná pečení a vaření
V sobotu měly hospodyňky plné ruce práce prakticky už od brzkého rána. Kromě toho, že vypékaly koláče pro hosty a šibače včetně mazánců, připravovali huspeninu, uzené, klobásy, vepřové nebo jehněčí maso.
Kynutý mazanec jako od babičky bude chutnou součástí prostřeného velikonočního stolu.
Ten, kdo si skutečného beránka nemohl dovolit, upekl si ho z křehkého, piškotového nebo kynutého těsta, které bylo vytvarováno v hliněné formě.
Bez sladkého pečeného beránka si Velikonoce neumíme představit.
Všechna tato jídla byla už na neděli. Sobotním jídlem byla obvykle kyselá polévka z uzeného masa, zelňačka s houbami, opekance či nudle. V neděli se už stůl prohýbal pod všemi připravenými dobrotami.
Kdo by odolal? Jemné bramborové šulance, zasněžené cukrem s mákem a přelité horkým…
Krásné makové koláče na velikonoční stůl
Makové koláče (nejen) na sváteční stůl potěší svou jednoduchou přípravou, fantastickou chutí a efektním vzhledem.
