Vláda schválila plán na snížení dluhu. Vyšší daně, úspory a další opatření, která přijdou
Hrubý veřejný dluh Slovenska dosáhl v loňském roce 56 % hrubého domácího produktu (HDP) a zůstal tak nad hranicí dluhového stropu. Byl to především důsledek posledních čtyř let ovlivněných pandemickou a energetickou krizí. Vládní cíle snížit deficit pod 3 % HDP do konce volebního období povedou ke stabilizaci dluhu, což si však vyžádá další konsolidační opatření ve výši téměř 3 % HDP. Uvádí to Ministerstvo financí (MF) SR v Odůvodnění výše hrubého dluhu Slovenské republiky a návrhu opatření na jeho snížení, které ve středu schválila vláda.
„Dluh se zvýšil zejména vlivem pandemie COVID-19 a také energetické krize, což se projevilo ve vysokých schodcích státního rozpočtu v letech 2020, 2021 a 2023. Zároveň bylo v loňském roce přijato několik opatření zejména v oblasti rodinné politiky, která přímo nesouvisela s reakcí na krizi. K nárůstu hrubého dluhu přispělo i zvýšení hotovostní rezervy, která i na konci roku 2023 zůstala nad průměrnou úrovní předkrizového období,“ vysvětlilo ministerstvo financí.
Pokud by vláda nepřijala žádná opatření, veřejný dluh by od roku 2024 opět vzrostl. Důvodem je především neklesající schodek veřejných financí doprovázený ustupující inflací. „Naopak vládní fiskální strategie snižování deficitu o 1 % HDP ročně postupně zpomalí tempo akumulace dluhu a za předpokladu, že deficit do konce volebního období klesne pod 3 % HDP, trend růstu dluhu by se již zcela zastavil,“ oznámilo ministerstvo.
Připomnělo, že vláda již přijala jeden konsolidační balíček ve výši 1,4 % HDP. Jeho pozitivní dopad však byl utlumen novými prioritami vlády, zejména v sociální oblasti, a dalšími faktory, které vláda nemohla ovlivnit. Na druhou stranu podle MF vláda v současném výhledu nepočítá od příštího roku s výplatou energetické pomoci a předpokládá také utlumení růstu mzdových nákladů. „Do konce volebního období je nutné přijmout úsporná opatření v celkové výši až 3 % HDP oproti současnému nastavení rozpočtu,“ vyčíslilo ministerstvo.
Pokud by vláda nepřijala žádná opatření, veřejný dluh by od roku 2024 opět vzrostl. Důvodem je především neklesající schodek veřejných financí doprovázený ustupující inflací. „Naopak vládní fiskální strategie snižování deficitu o 1 % HDP ročně postupně zpomalí tempo akumulace dluhu a za předpokladu, že deficit do konce volebního období klesne pod 3 % HDP, trend růstu dluhu by se již zcela zastavil,“ oznámilo ministerstvo.
Prvními připravovanými opatřeními je zavedení daně na slazené nápoje a rozšíření zdanění tabákových výrobků. Podle ministerstva se však plánují další kroky jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu. Na straně příjmů se očekávají opatření, která rozloží zátěž zvýšení daňových příjmů na celou společnost s důrazem na zdanění větších firem, osob s vysokými příjmy a negativních externalit. Na straně výdajů se analyzují možnosti úspor na provozu státu, úspor na mzdách nebo specifikace některých dávek.
„Dluh se zvýšil zejména vlivem pandemie COVID-19 a také energetické krize, což se projevilo ve vysokých schodcích státního rozpočtu v letech 2020, 2021 a 2023. Zároveň bylo v loňském roce přijato několik opatření, zejména v rodinné politice, která přímo nesouvisela s reakcí na krizi. K nárůstu hrubého dluhu přispělo i zvýšení hotovostní rezervy, která i na konci roku 2023 zůstala nad průměrnou úrovní předkrizového období,“ vysvětlilo ministerstvo financí.
Více informací Kromě úvěrů rostou také úroky z vkladů. Termínované vklady mohou po dlouhé době překonat tempo růstu úrokových sazeb
Pokud vláda nepřijme žádná opatření, veřejný dluh od roku 2024 opět poroste. Důvodem je především neklesající schodek veřejných financí doprovázený ustupující inflací. „Naopak vládní fiskální strategie snižování deficitu o 1 % HDP ročně postupně zpomalí tempo akumulace dluhu a za předpokladu, že deficit do konce volebního období klesne pod 3 % HDP, trend růstu dluhu by se již zcela zastavil,“ oznámilo ministerstvo.
Připomnělo, že vláda již přijala jeden konsolidační balíček ve výši 1,4 % HDP. Jeho pozitivní dopad však byl tlumen novými prioritami vlády, zejména v sociální oblasti, a dalšími faktory, které vláda nemohla ovlivnit. Na druhou stranu podle MF vláda v současném výhledu nepočítá od příštího roku s výplatou energetické pomoci a předpokládá také utlumení růstu mzdových nákladů. „Do konce volebního období je nutné přijmout úsporná opatření v celkové výši 3 % HDP oproti současnému nastavení rozpočtu,“ vyčíslilo ministerstvo.
Čtěte více Dálnice zdarma? Brzy budete moci jezdit po mnoha silnicích bez placení. Podívejte se, kterých úseků se to týká
Prvními připravovanými opatřeními je zavedení daně na nápoje slazené cukrem a rozšíření zdanění tabákových výrobků. Podle ministerstva se však plánují další kroky jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu. Na straně příjmů se očekávají opatření, která rozloží zátěž zvýšení daňových příjmů na celou společnost s důrazem na zdanění větších firem, osob s vysokými příjmy a negativních externalit. Na straně výdajů se analyzují možnosti úspor na provozu státu, úspor na mzdách nebo specifikace některých dávek.
Ministerstvo upozornilo, že pro snížení dluhu pod všechna sankční pásma dluhové brzdy bude nutné pokračovat v konsolidaci přesahující horizont současné vlády. „Pokračující konsolidační úsilí ve výši 1 % HDP ročně směřující k vyrovnanému rozpočtu na přelomu příštího desetiletí by zajistilo, že hrubý dluh klesne pod nejvyšší sankční pásmo dluhové brzdy o několik let později. To by si rovněž vyžádalo celková konsolidační opatření ve výši více než 6 % HDP,“ dodalo ministerstvo.
Pokud hrubý dluh zůstane v nejvyšším sankčním pásmu, ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti vyžaduje uplatnění všech sankcí dluhové brzdy. Schválením programového prohlášení nové vlády v listopadu 2023 však byla na dva roky aktivována úniková klauzule z nejpřísnějších požadavků. V rámci uplatnění sankcí z nižších pásem musí vláda předložit Národní radě (NR) zdůvodnění výše dluhu včetně návrhu na jeho snížení.
