Žijeme si nad poměry, stát na to nemá, kritizují analytici. Plošné dávky pro všechny důchodce jsou špatně, tvrdí
Výdaje našeho státu dosahují výše, která přesahuje ekonomické možnosti země. Analytici z Institutu ekonomických a sociálních analýz (INESS) varují před negativními dopady plošného poskytování 13. důchodu na veřejné finance a hospodářský růst. Poukazují na neefektivnost a nedostatečnost současného systému, který přispívá k nárůstu veřejných výdajů, jenž přesahuje ekonomické možnosti země. Podle odborníků by ke snižování deficitu mělo docházet především na straně výdajů.
„Podle dostupných informací pobíralo k 31. lednu 2024 téměř 108 tisíc starobních důchodců důchod vyšší než 1 000 eur měsíčně, zatímco 645,5 tisíce důchodců pobíralo více než čistou minimální mzdu 616 eur měsíčně, což je 58 % všech důchodců. Na druhou stranu jen asi 4 % důchodců pobírají nižší než minimální důchod,“ uvádí INESS.
Analytici také upozorňují, že bezdětní jedinci pracující za minimální mzdu nemají nárok na žádné dávky ze sociálního systému, na rozdíl od starobních důchodců, kteří obvykle vlastní majetek a mají nižší životní náklady. Navzdory těmto skutečnostem parlament v dubnu schválil plošné poskytování plného 13. důchodu, který si budou platit i lidé s minimální mzdou.
„Poskytování této dávky všem starobním důchodcům je vzhledem k obrovskému deficitu považováno za nehospodárné a nedostupné,“ tvrdí odborníci.
Analytici také upozorňují, že bezdětný člověk pracující za minimální mzdu nemá nárok na žádnou sociální dávku, na rozdíl od starobních důchodců, kteří obvykle vlastní nemovitost a mají nižší životní náklady. Navzdory těmto skutečnostem parlament v dubnu schválil plošné poskytování plného 13. důchodu, na který budou doplácet i lidé s minimální mzdou.
Podle nich je třeba hledat úspory všude, kde je to možné, a ne zavádět nové daně, které budou brzdit ekonomickou aktivitu a budoucí růst mezd a příjmů obyvatelstva. Poukazují na to, že pokud by 13. důchod nedostávali důchodci s penzí nad 1 000 eur, úspora by činila 65 milionů eur. Pro srovnání: daň ze sladkých nápojů by měla v roce 2025 přinést do rozpočtu méně než 80 milionů eur. Pokud by důchodci s důchody vyššími než čistá minimální mzda tuto dávku nedostávali, úspora by činila 398 milionů eur, což je čtyřnásobek předpokládaného zvýšení příjmů z daně z příjmu fyzických osob.
„Podle dostupných informací pobíralo k 31. lednu 2024 téměř 108 tisíc starobních důchodců důchody vyšší než 1 000 eur měsíčně, přičemž 645,5 tisíce důchodců pobíralo více než čistou minimální mzdu ve výši 616 eur měsíčně, což je 58 % všech důchodců. Na druhou stranu jen asi 4 % důchodců pobírají nižší než minimální důchod,“ uvádí INESS.
Více informací Známka Slovenska zůstala nezměněna, ačkoli se očekávalo zhoršení. Co drží Kamenici nad vodou?
Analytici také upozorňují, že bezdětný člověk pracující za minimální mzdu nemá nárok na žádné sociální dávky, na rozdíl od důchodců, kteří obvykle vlastní majetek a mají nižší životní náklady. Navzdory těmto skutečnostem parlament v dubnu schválil plošné poskytování plného 13. důchodu, který si budou platit i lidé s minimální mzdou.
„Poskytování této dávky všem starobním důchodcům je vzhledem k obrovskému deficitu považováno za nehospodárné a nedostupné,“ tvrdí odborníci.
Podle nich je třeba hledat úspory všude, kde je to možné, a ne zavádět nové daně, které budou brzdit hospodářskou aktivitu a budoucí růst mezd a příjmů obyvatelstva. Poukazují na to, že pokud by 13. důchod nebyl přiznán důchodcům s penzí vyšší než 1 000 eur, úspora by činila 65 milionů eur. Pro srovnání: daň ze sladkých nápojů by měla v roce 2025 přinést do rozpočtu méně než 80 milionů eur. Pokud by důchodci s důchody vyššími než čistá minimální mzda tuto dávku nedostávali, úspora by činila 398 milionů eur, což je čtyřnásobek předpokládaného zvýšení příjmů z daně z příjmu fyzických osob.
