Zvyšování cen se pomalu zastavuje. Některé potraviny zlevnily

Zajímavý je pohled na ceny potravin a nealkoholických nápojů. Jejich růst se v průměru poprvé po letech v podstatě zastavil. Některé vybrané potraviny dokonce v průběhu roku zlevnily. Patří mezi ně mléko, sýry a vejce, které zlevnily o 5,7 %. Klesly také ceny zeleniny, olejů a tuků, kávy, čaje a kakaa. „Dobrou zprávou je, že většina našich potravin již zlevňuje. Na Slovensku se ceny od června 2021 do března 2023 zvýšily o téměř 40 procent, přičemž za poslední rok se růst zpomalil na 0,6 procenta. Nejedná se ještě o celkový pokles cen potravin, ale ke konci března již 40 procent kategorií potravin meziročně zlevnilo. To je více než průměr EU,“ uvádějí analytici Národní banky Slovenska (NBS).

Některé potraviny naopak opět zdražily, například ceny čokolády a dalších cukrovinek vzrostly o 4,2 procenta. Nad čtyřprocentní hranici se dostává také ovoce. Vzrostly ceny minerálních vod, chleba, ostatních nealkoholických nápojů a dalších položek.

V minulosti to byly právě potraviny, které táhly celkovou inflaci vzhůru. To je velmi nepříjemné, protože spotřeba potravin se týká úplně všech a je velmi obtížné ji nahradit. Průměrná domácnost utratí každé čtvrté až páté euro, které vydělá, za potraviny.

Více informací Lidé s minimální mzdou v Lucembursku by patřili k nejlépe vydělávajícím v zemi. Naše minimální mzda patří k nejnižším v EU

Růst cen potravin přichází z důvodů souvisejících se zahraničím. „Meziročně již ceny potravin stagnují. Zatímco v předchozích měsících byly jedním z hlavních tahounů meziroční inflace a přispívaly k ní až několika procentními body, zklidnění situace na světových burzách tlumí i inflační tlaky, které se postupně přenášejí na pulty slovenských obchodů,“ říká Matej Horňák, analytik Slovenské spořitelny.

Zlevňování cen potravin by mohlo pokračovat. Přispívá k tomu situace v celé EU. „Ceny potravin v celé Evropě přestaly prudce růst a dokonce začínají klesat. Jejich růst dosáhl vrcholu v březnu 2023, kdy všechny potraviny meziročně zdražily nejméně o šest procent. Od té doby se však cenový vývoj začal zmírňovat a podíl rychle rostoucích položek se výrazně snížil. Cena zhruba pětiny potravin v EU již klesá,“ upozorňují analytici Národní banky.

To se projevuje i na Slovensku. Dobrým příkladem jsou jedlé oleje. Analytici Národní banky upozorňují, že ceny v EU jsou synchronizované a klesají v celé Evropě. „Důvodem je pokles cen příslušných agrárních komodit a zemědělských produktů na světových trzích. Opačným směrem se však v současnosti pohybuje cena olivového oleje, který je dražší nejen na Slovensku, ale všude,“ uvádějí analytici.

Ceny potravin klesají i bez slibovaných intervencí

I tento epizodický obrázek naznačuje, že vývoj cen jednotlivých potravinářských komodit je smíšený. Ceny potravin tak naštěstí pro slovenské spotřebitele mohou přirozeně dále klesat.

„Důvodů, proč by ceny potravin již nemusely růst, je několik. Náklady zemědělců v EU začaly klesat. To se odráží v desetiprocentním meziročním poklesu zemědělských a velkoobchodních cen. Stejně tak ceny hnojiv, které jsou hlavním nákladem v zemědělské výrobě, klesly meziročně o čtyřicet procent. Výrazně se zmírnil i růst výrobních cen potravin a nižší náklady se promítají do spotřebitelských cen,“ uvádějí analytici NBS.

Pokles cen potravin byl jedním z hlavních předvolebních slibů koaliční strany Hlas, např. Ta se na předvolebních plakátech ptala lidí, zda chtějí levnější potraviny. Současný vývoj cen naznačuje, že se růst cen potravin zastaví před zásahem vlády.

Kabinet oznámil, že chce zřídit monitorovací portál, který bude pravděpodobně denně sledovat ceny potravin ve vybraných prodejnách. Takový systém již funguje například v Maďarsku, na Slovensku však monitorovací systém zatím nefunguje.

Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) také tvrdí, že obchodní řetězce mají na Slovensku „klondike“. Výsledky řetězců to však nepotvrzují. Zatím jsou známy výsledky za rok 2022. Z nich například vyplývá, že zisk společnosti Tesco meziročně klesl. Takáč však v této souvislosti dlouhodobě hovoří o dodatečném odvodu pro řetězce, např. Ani ten se zatím neuskutečnil.

Růst cen ještě není zcela u konce

Růst cen o dvě procenta ekonomice v zásadě neškodí a Evropská centrální banka, která hlídá cenovou hladinu i na Slovensku, má za cíl dvouprocentní míru inflace. I ona se snaží udržovat mírný růst cen, protože pokles cen naopak ekonomice dlouhodobě škodí. Pokud jsou podniky nuceny snižovat ceny svého zboží a služeb, ohrožuje to jejich stabilitu. Pokud pokles cen trvá příliš dlouho, jsou firmy nuceny propouštět, spotřebitelé se cítí nejistě a utrácejí ještě méně. To situaci dále zhoršuje a ekonomika se dostává do tzv. deflační spirály. Proto je dobré, když ceny rostou tempem, které lze v přiměřené době kompenzovat růstem mezd.

Bohužel současný vývoj cen může být do značné míry matematickým cvičením. Současný nižší růst cen je totiž ovlivněn tím, že ceny v loňském roce prudce vzrostly. „Pokles inflace byl do značné míry způsoben tzv. efektem srovnávací základny, tj. rychlým růstem cenové hladiny v loňském roce ve spojení se slabšími inflačními tlaky v letošním roce. Tento efekt však postupně zcela mizí, a proto musíme počítat s tím, že meziroční míra inflace v příštích měsících vyskočí směrem vzhůru. Stále více ji totiž ovlivňují tradiční faktory, jako jsou změny počasí, nejistota na trzích a vládní zásahy do cenotvorby,“ říká Horňák.

Podobně to vidí i Ľubomír Koršňák, analytik UniCredit Bank. „V následujících měsících proto očekáváme opětovné zrychlení inflace. Inflace by však letos neměla překročit tříprocentní hranici a měla by se pohybovat spíše v rozmezí kolem 2,5 procenta,“ říká.

Podle analytika Tomáše Boháčka z 365.bank se spotřebitelské ceny na Slovensku nacházejí na cenovém dně a letos se neočekává jejich výrazný pokles. „Na druhou stranu ani rychlé oživení růstu není pravděpodobné, protože až do léta budeme stále těžit z postupného meziročního poklesu nejvyšších položek, zejména potravin. Vládní opatření budou v některých oblastech skokově zvyšovat ceny, jako je tomu v současnosti u vybraných správních poplatků a DPH u alkoholu a tabáku,“ říká.

Podle Boháčika zatím zdražování důchodcům příliš nehrozí. „Druhá fáze růstu přijde na začátku příštího roku, kdy by mělo začít platit zvýšení dalších poplatků, ale přesné odhady zatím nejsou k dispozici. Rozložení růstu cen ve společnosti je víceméně rovnoměrné, ale stále platí, že inflace důchodců je nejnižší, což by mělo udržet růst spotřeby této skupiny obyvatel a také pomoci růstu ekonomiky,“ říká Boháčik.