Užitečné tipy

Pohřbívání není jen o kopání jam. Kremace jsou stále oblíbenější a „vítězí“ i cenově. Kolik zaplatíte za pohřeb?

78views

„V životě není nic jistého kromě smrti,“ řekl herec Rudolf Hrušínský v kultovním filmu Spalovač mrtvol. Postava Karla Kopfrkingla, vášnivého zaměstnance pražského krematoria, kterou herec ztvárnil, měla pravdu. Smrt sice mohou pomoci oddálit například zdokonalující se lékařské systémy a možná i rychle se rozvíjející umělá inteligence, ale nakonec se jí stejně nevyhneme.

Musíme počítat s tím, že jednoho dne zemřeme a těla bez „élan vital“ (životní energie), jak by řekl slavný francouzský filozof Henri Bergson, se dostanou do rukou chytráků z pohřebních ústavů. I oni musí z něčeho žít. V posledních letech se však stále častěji musejí vyrovnávat s novými výzvami a trendy, které pohřební „byznys“ ovlivňují.

V Evropě ubývá obyvatel a populace stárne. I tyto statistiky patří k trendům, které ovlivňují nejen naši ekonomickou budoucnost a důchodové systémy, ale také to, jak se daří pohřebním ústavům. Každý pátý Evropan je nyní starší 65 let. Odhaduje se, že do roku 2023 bude tato skupina lidí tvořit až 30 % celkové evropské populace.

To s sebou přináší řadu nových trendů, ale také řadu výzev. Již nyní v zahraničí prudce rostou zisky firem, které se ve velkém měřítku zabývají péčí o zemřelé. Například francouzská soukromá pohřební služba Funecap podle agentury Bloomberg utratila v posledních letech miliardu eur za nákup krematorií a pohřebních ústavů v několika evropských zemích.

Počet obyvatel Evropy se snižuje a populace stárne. I tyto statistiky patří k trendům, které ovlivňují nejen naši ekonomickou budoucnost a důchodové systémy, ale také to, jak se daří pohřebním ústavům. Každý pátý Evropan je nyní starší 65 let. Odhaduje se, že do roku 2023 bude tato skupina lidí tvořit až 30 % celkové evropské populace.

„Pohřebnictví je mnohem víc než jen kopání děr,“ řekl agentuře Bloomberg Thierry Gisserot, zakladatel francouzské společnosti Funecap. Dodal také, že jde o „infrastrukturní hru“. To znamená, že lidé pracující v pohřebnictví musí reagovat nejen na statistické křivky ukazující na stárnutí populace, o kterou bude třeba se po smrti postarat. Musí také reagovat například na změny rigidních náboženských pravidel.

Přírodní hřbitovy mění zavedené rituály.

Video
Zdroj : TV Pravda

Musíme počítat s tím, že jednoho dne zemřeme a těla bez „élan vital“ (životní energie), jak by řekl slavný francouzský filozof Henri Bergson, se dostanou do rukou chytráků z pohřebních ústavů. I oni musí z něčeho žít. V posledních letech se však stále častěji musejí vyrovnávat s novými výzvami a trendy, které pohřební „byznys“ ovlivňují.

V Evropě ubývá obyvatel a populace stárne. I tyto statistiky patří k trendům, které ovlivňují nejen naši ekonomickou budoucnost a důchodové systémy, ale také to, jak se daří pohřebním ústavům. Každý pátý Evropan je nyní starší 65 let. Odhaduje se, že do roku 2023 bude tato skupina lidí tvořit až 30 % celkové evropské populace.

To s sebou přináší řadu nových trendů, ale také řadu výzev. Již nyní v zahraničí prudce rostou zisky firem, které se ve velkém měřítku zabývají péčí o zemřelé. Například francouzská soukromá pohřební služba Funecap podle agentury Bloomberg utratila v posledních letech miliardu eur za nákup krematorií a pohřebních ústavů v několika evropských zemích.

Čtěte více Pracovat pro stát se vyplatí, jeho zaměstnanci vydělávají o více než 250 eur více než soukromí zaměstnanci. Teď se blíží zmrazení, co se změní?

„Pohřebnictví je mnohem víc než jen kopání děr,“ řekl agentuře Bloomberg Thierry Gisserot, zakladatel francouzské společnosti Funecap. Dodal také, že se jedná o „infrastrukturní hru“. To znamená, že lidé pracující v pohřebnictví musí reagovat nejen na statistické křivky ukazující na stárnutí populace, o kterou bude třeba se po smrti postarat. Musí také reagovat například na změny rigidních náboženských pravidel.

Například – už dávno neplatí, že kremace zesnulých je určena pouze pro „pohany“, buddhisty nebo hinduisty. „Už staří Germáni spalovali své mrtvé a svěřovali je ohni,“ recitoval Hrušínský ve zmíněném filmu. A platí to i nyní. Podle agentury Bloomberg roste evropský trh s kremacemi v průměru o pět až sedm procent ročně. Platí to zejména v zemích se silnými katolickými kořeny, kde se pravidla týkající se nakládání s těly po smrti za posledních několik desetiletí výrazně změnila.

Kremace jsou levné a oblíbené

To, že zájem o kremaci na Slovensku roste, potvrzují i naši provozovatelé pohřebních služeb. „Kremace jsou na vzestupu v celé Evropě. Je to způsobeno několika faktory. Církve ustoupily od zákazu kremací a tolerují tento způsob pohřbívání. Mentalita se mění i v ortodoxnějších oblastech Slovenska, kde ještě před několika desítkami let byla kremace praktikou bezbožníků a hodnou zatracení,“ řekl Pravdě Ladislav Stříž, předseda Slovenské asociace pohřebních a kremačních služeb.

Nejde však jen o změnu tradic nebo doktríny. Významnou roli ve změně přístupu k nakládání s těly našich zemřelých hrají také peníze. Striez vysvětluje, že zpopelněné tělo nemusí být uloženo na hřbitově, takže není třeba platit nájemné za hrobové místo a popel může být za jednorázový poplatek uložen na důstojném místě doma nebo rozptýlen na rozptylové loučce.

O tom, že zájem lidí o kremaci roste, svědčí čísla bratislavské příspěvkové organizace Pohřební ústav Marianum. „Na základě našich statistik lze potvrdit, že o kremaci je ve společnosti vyšší zájem. Poměr klasického pohřbívání, tedy pohřbívání do země, oproti kremaci je asi 30 až 70 procent,“ řekla Pravdě Katarína Šemberová, vedoucí obchodního oddělení Marianum.

Kremace tak často láká pozůstalé, protože šetří jejich peněženky více než tradiční pohřeb. „Kremace má nižší ceny a lze ji provést i bez obřadu. Pohřební službě zaplatíte za převoz, chlazení, úpravu, rakev, kremaci a urnu. To jsou minimální náklady někde do 700 eur,“ vyčíslil Striz.

Šemberová však dodává, že konečná cena pohřbu je pro každého klienta jiná, protože vychází z individuálních požadavků pozůstalých. V průměru se však průměrná cena pohřebního ústavu Marianum pohybuje kolem 1 300 až 1 800 eur.

Striz ze Sdružení pohřebních služeb dodává, že vyšší cena je za klasický pohřeb, kdy je tělo uloženo do země, stojí rozloučení se zesnulým, obřad a pohřeb, řečník, hudba, pronájem pohřebního ústavu nebo pohřebního vozu. Ceny takového pohřbu se tak podle něj pohybují v řádu tisíců eur a více.

Pohřebnictví na Slovensku

Lidé budou umírat vždy a na Slovensku, až na několik silných let, platí, že v posledních desetiletích umírá přibližně stejný počet lidí. Jak dodávají lidé, kteří se starají o to, co se děje se zemřelými, zisky pohřebních firem odrážejí rozsah a kvalitu služeb, které jednotlivé pohřební služby nabízejí.

Čtěte více Podnikatelé vystavují Eriku Tomasovi účet za vyšší minimální mzdu. Daleko překračujeme normy, varují podnikatelé

Tak často ani nemusí záležet na tom, kolik lidí v daném roce zemře. Pokud se podíváme na dlouhodobé statistiky slovenského statistického úřadu, platí, že od roku 1980, tedy za posledních 40 let, zemřelo na Slovensku ročně něco přes 50 tisíc lidí.

Nejvíce lidí v novodobé historii Slovenska, přes 73 tisíc, však zemřelo během kvidačního roku 2021. Jedná se o nejvyšší počet úmrtí na našem území od konce druhé světové války v roce 1945, kdy u nás zemřelo přes 67 tisíc lidí. V tomto ohledu byly „silné“ i další dva covidové roky 2020 a 2022. V těchto dvou letech u nás zemřelo téměř 60 tisíc lidí. Z hlediska počtu mrtvých lze tyto roky srovnávat s válečným rokem 1944, kdy vypuklo Slovenské národní povstání jako reakce odbojářů na vstup německých okupačních vojsk na naše území.

Podle odborníků z praxe však nelze říci, že by kovidská léta pohřebnictví na Slovensku výrazně pomohla. „Nelze vyčíslit, o kolik se během pandemie zvýšily zisky, protože úměrně vyššímu počtu zemřelých se musely zvýšit pracovní hodiny personálu, zvýšily se náklady na dopravu, náklady na uložení těl zemřelých, náklady na ochranné a dezinfekční pomůcky – ty zdražily o stovky procent, např. rukavice, které stály dvě eura, se prodávaly za více než 30 eur – bylo nutné zajistit chladicí přívěsy, pomoci kolegům v okresech,“ shrnuje Stříž ze sdružení pohřebních služeb.

Stříž také dodává, že v tomto období probíhaly pohřby v nouzovém režimu. Klesl zájem o výzdobu pohřbů, nekupovaly se věnce ani kytice, náklady na obřadní síně klesly na nulu. Podle jeho názoru se tedy v souvislosti se zvýšeným počtem úmrtí v covidských letech nedalo hovořit o žádných dramatických ziscích.

Městský pohřební ústav Marianum byl podle Finstatu v roce 2021 jen mírně v černých číslech. Náklady organizace v tomto roce činily více než 10,1 milionu eur a její příjmy téměř 10,5 milionu eur. V roce 2023, tedy v roce, kdy nadúmrtnost již klesla na nulu, se organizace dostala do ztráty ve výši 1,14 milionu eur. Deník Pravda oslovil i další pohřební ústavy, aby se zeptal, jak si vedou a jaké jsou trendy v současnosti, ale do uzávěrky neodpověděly.

Bude kam pohřbívat lidi?

V Evropě se však nyní stále častěji hovoří o tom, že počet úmrtí v příštích letech poroste. Jak připomíná agentura Bloomberg, generace „baby boomu“ začíná stárnout. V kontextu Slovenska se jedná o tzv. generaci Husákových dětí, které se narodily v silné populační vlně na počátku 70. let.

Podle statistického úřadu budou senioři starší 65 let v roce 2023 představovat až 78 % všech úmrtí na Slovensku. „V absolutních číslech připadalo na seniory až 42,1 tisíce úmrtí. Počet úmrtí seniorů se meziročně snížil o 9,2 procenta, ale stále byl téměř o šest procent vyšší než pětiletý průměr před pandemií. Zatímco u starších seniorů nad 75 let byla pravděpodobnost úmrtí jen o 1,4 procenta vyšší než před pandemií,“ píší statistici.

Navzdory těmto číslům se však podle Schembera stárnutí populace jen nepatrně odráží v počtu pohřbů, které organizace Marianum provádí. Podobně Striz říká, že dopad stárnutí na pohřební služby je nepostřehnutelný.

Jak však tvrdí Bloomberg, to by se mohlo změnit, protože počet starších lidí v příštích letech poroste. Navíc se podle agentury bude Evropa potýkat s problémem omezeného prostoru pro pohřbívání.

Čtěte více Elektřina z největší slovenské vodní elektrárny bude v prodeji

Jak to vypadá na Slovensku? „Menších obcí se to pravděpodobně netýká, horší je to ve větších městech. Počet obsazených míst na hřbitovech roste, proto je dobré, když architekti a vedení měst na tuto skutečnost myslí s dostatečným předstihem,“ říká Stříž a dodává, že způsob pohřbívání na Slovensku se od dob dávno minulých nezměnil – hroby se lepí na hroby.

Podle Stříže zejména Bratislava v tomto ohledu zaspala. „Martinský hřbitov je plný, stejně jako malé místní hřbitovy v Prievoze, Rači a podobně. Vrakuňa – Ružinov má k dispozici asi 800 míst, což je údaj z doby před pandemií, pokud se nezhustí volné kouty, nebude místo. Slávičie údolie na tom není lépe,“ uvedl předseda sdružení pohřebních služeb na Slovensku.

Naopak Šemberová z pohřebního ústavu Marianum vysvětluje, že v rámci hřbitovů, které organizace spravuje, je hrobových míst pro pohřbívání dostatek. „Jejich počet se neustále vyvíjí, protože se uvolňují místa po neplatičích nájemného za hrobová místa, rozšiřují se hřbitovy, v poslední době například hřbitov v Rači a Prievoze, a registrujeme také rostoucí zájem o ekologické způsoby pohřbívání,“ říká vedoucí obchodního oddělení Marianum. Podle ní by s ohledem na průměrný počet pohřbů v posledních letech měla kapacita pohřebišť stačit až do roku 2035 a Marianum počítá s rozšířením dalších hřbitovů v hlavním městě.

Leave a Response

Michal P
Michal je váš spolehlivý průvodce ve světě životních tipů. S jeho bohatými znalostmi a zkušenostmi v oblasti vaření, zahradničení a mnoha dalších, vám Michal přináší inspiraci, rady a triky pro každodenní život. Jeho vášeň pro kreativitu a péči o prostředí se odráží v jeho přístupu, který vás podnítí k lepšímu a naplňujícímu životu. Připojte se k Michalu na webu Žiju TU a objevte nové způsoby, jak využít svůj potenciál a tvořit šťastnější a zdravější prostředí kolem sebe.