Výstavba nové elektrárny by se vyplatila, říká šéf Slovenských elektráren. Potřebujeme ji, ale ekonomicky se nevyplatí
Inženýři a dodavatelský řetězec by se mohli z Mochovců přesunout k projektu výstavby nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.
Pro Slovensko by bylo dobré, aby po dokončení čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce pokračovalo v projektu výstavby nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Myslí si to Branislav Strýček, předseda představenstva Slovenských elektráren. Šéf dominantního slovenského výrobce elektřiny však upozorňuje, že bez státních záruk se jaderný projekt kdekoli na světě, a dokonce ani na Slovensku, ekonomicky nevyplatí.
„Největší bolestí projektu třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích bylo vytvoření kvalitního týmu odborníků a kvalitního dodavatelského řetězce. Dnes již máme velmi kvalitní tým a kvalitní dodavatele a pro Slovensko by bylo skvělé, kdyby se celý tento tým a dodavatelský řetězec přenesl do nového projektu,“ řekl Unštík na setkání s novináři s tím, že vybudování kvalitního týmu a dodavatelského řetězce trvá tři až pět let.
Z ekonomického hlediska se však podle něj při dnešních cenách elektřiny projekt výstavby nové jaderné elektrárny nevyplatí. „To znamená, že by se musel přijmout mechanismus, který je již v Evropě schválen, tzv. kontraktační diference,“ upozornil Unrýček. Jednalo by se o smlouvu používanou například v Anglii. Tam v současné době při výstavbě nové jaderné elektrárny stanovují výkupní cenu elektřiny vyrobené z jádra na 135 eur za megawatthodinu. Pokud by cena elektřiny na trzích byla nižší, stát by rozdíl kompenzoval, pokud by byla vyšší, společnost provozující elektrárnu by peníze státu vrátila. „Bez tohoto mechanismu si nedovedu představit, že by dnes někdo postavil novou jadernou elektrárnu,“ zdůraznil Strýček, podle něhož se bez jaderných elektráren Evropa nezbaví zdrojů produkujících emise.
„Největší bolestí projektu dostavby 3. a 4. bloku Mochovců bylo vytvoření kvalitního týmu odborníků a kvalitního dodavatelského řetězce. Dnes již máme velmi kvalitní tým a kvalitní dodavatele a pro Slovensko by bylo skvělé, kdyby se celý tento tým a dodavatelský řetězec podařilo přenést do nového projektu,“ řekl Strýček na setkání s novináři s tím, že vybudování kvalitního týmu a dodavatelského řetězce trvá 3-5 let.
„Nápad pana premiéra je dobrý. Takže z mého pohledu, pokud Slovensko začne stavět další jadernou elektrárnu, i když to řekněme nebudeme my, tak to vidím jako pozitivní věc, jen by se stát měl zaměřit i na to, že nemáme lidský kapitál a chceme posílat lidi do důchodu v 54 letech,“ upozornil Strýček.
Pro Slovensko by bylo dobré, kdyby po dostavbě čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce pokračovalo v projektu výstavby nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Myslí si to Branislav Strýček, předseda představenstva společnosti Slovenské elektrárne. Šéf dominantního slovenského výrobce elektřiny však upozorňuje, že bez státních garancí se jaderný projekt kdekoli na světě, a dokonce ani na Slovensku, ekonomicky nevyplatí.
„Největší bolestí projektu třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích bylo vytvoření kvalitního týmu odborníků a kvalitního dodavatelského řetězce. Dnes již máme velmi kvalitní tým a kvalitní dodavatele a pro Slovensko by bylo skvělé, kdyby se celý tento tým a dodavatelský řetězec přenesl do nového projektu,“ řekl Unštík na setkání s novináři s tím, že vybudování kvalitního týmu a dodavatelského řetězce trvá tři až pět let.
Čtěte více Parlament schválil nové výdajové limity. Kolik miliard bude moci stát letos utratit?
Z ekonomického hlediska se však podle něj při dnešních cenách elektřiny projekt výstavby nové jaderné elektrárny nevyplatí. „Musel by se tedy přijmout mechanismus, který je již v Evropě schválen, tzv. kontraktační diference,“ upozornil Strýček. Jednalo by se o smlouvu používanou například v Anglii. Tam při výstavbě nové jaderné elektrárny v současnosti stanovují výkupní cenu elektřiny vyrobené z jádra na 135 eur za megawatthodinu. Pokud by cena elektřiny na trzích byla nižší, stát by rozdíl kompenzoval, pokud by byla vyšší, společnost provozující elektrárnu by peníze státu vrátila. „Bez tohoto mechanismu si nedovedu představit, že by dnes někdo postavil novou jadernou elektrárnu,“ zdůraznil Strýček, podle něhož se bez jaderných elektráren Evropa nezbaví zdrojů produkujících emise.
„Nápad pana premiéra je dobrý. Takže z mého pohledu, pokud Slovensko začne stavět další jadernou elektrárnu, i když to řekněme nebudeme my, vidím to jako pozitivní věc, jen by se stát měl zaměřit i na to, že nemáme lidský kapitál a chceme posílat lidi do důchodu v 54 letech,“ upozornil Strýček.
Šéf Slovenských elektráren na závěr potvrdil zájem o malé modulární projekty. Jedná se však o projekt budoucnosti. „Naši inženýři budou sledovat, jak se malý modulární reaktor sestavuje. Jsme v tomto projektu aktivní, připravujeme se na něj inženýrsky. Nevidím však možnost, že by Slovensko mělo modulární reaktor dříve než v roce 2035,“ řekl Strýček.
